Zdravím,
jak to popsat, aby to neznělo blbě... zkusím takhle:
Jakožto narozený v reálném socialismu ( 1978 ) mám reálnou zkušenost s omezením technologií na našem území (viz embargo - díky Sovětský svaze!) což, v ostrém kontrastu s následným výbuchem na počátku euforických 90´, způsobilo jistou přilnavost k zakázanému ovoci...

Zmiňuji to proto, že (právě v raných 90´) při návštěvách mých šťastnějších kamarádů s počítači, jsem se pravidelně setkával s ohromným kvantem nádherných konceptů her, s kterými se, skrze následek "pádu železné opony", jakoby roztrhl pytel. Bodejť by ne, když se k nám, ta zdržovaná spousta (viz výše), dostala náhle v relativně krátkém čase.

Nejvíce neuvěřitelné (pro mě, z dnešní perspektivy) je asi to, že co kus, to naprostá novinka, zakladatel žánru, technologický převrat...(Dobře, je to ode mě nadsazené, ale ne až tak moc.)
Byl to masakr. Byla to paráda. Fantazie a sci-fi v jednom. Rozmazlilo mě to, to vám povím. Na jeden zátah, jsme zkoušeli hned několik, do té doby, nevídaných her. To se na člověku podepíše.

Setkání s počítači, odpovídá jejich vývoji takže samozřejmě PMD, Didaktik, C64, Atárko, vše bylo poplatné přítomnému okamžiku té které doby, takže všeho si vážím (snad až na to Atárko...), mnohé mě oslovilo..., ale čistý "headshot" mě teprve čekal v momentě, kdy se kamarád zbavil svého krásně vytúněného, nabušeného Didaktika (měl k tomu snad všechny myslitelné periferie včetně tiskárny BT100) a v jistém uhranutí dovlekl k sobě domů Amigu 500. Pokud se mi do té doby zdály barevné sny o čtyřbarevném Didaktiku, představte si ten " HAM color" z prvního puštění Beastu na Amize....(a to mě ještě teprve čekalo setkání s AGA).

Samozřejmě Amigu jsem po nějakém čase (a spoustě brigád) získal. Krásnou, smetanovou 12-stovku, kterou jsem každý den přikrýval bílým ručníčkem (kolovaly podivné, neověřené zvěsti o jakémsi žloutnutí). Zakusil jsem si spontánní přilnutí k společnému jmenovateli toho, co znají všichni v komunitě (to skoro sektářské, ale pravdivé vědomí, že Amiga je prostě fakt nejlepší!). Nadšeně jsem navštěvoval brněnské RESETy a užasle koukal, co vše lze do AMIGy ještě narvat.

Po "tučných" letech však přišly roky hladové a chudé, chtěl bych napsat, že jsem vydržel a AMIGU neprodal,... ale nebyla by to pravda, přemohlo mě ono opakované, depresivní rušení slibovaného. Ono znovuoživení technologie, podpora dalšího vývoje, v které jsem doufal se nekonalo.

Nebudu zabíhat do přílišných podrobností, najednou jsem tady. Zatím po cca 30 letech a koukám, že "mrtvá" Amiga dostala novou jiskru a s komunitou vyzrála. Na rozdíl od výkřiků poslední technologie, kde se skrze enormní investice docela často zapomíná na podstatu originality, kterou počítač umožňuje (výjimky se však naštěstí občas najdou).

Takže, jak to říct ? Mám chuť s někým buchnout šampáňo a Piccardovsky říct: "Vpřed!" Jde se dál. Těším se na setkávání s vámi na tomto fóru a především naživo.