Po dlouhých průtazích a odkladech letos vyšel dungeon Shadows of Sergoth. Původní hra z Amstradu, která na něm vyšla v roce 2018, byla pro Amigu portována skupinou Raster Wizards (Barbarian+, Black Dawn Rebirth) a stejně jako jejich předchozí hry, i tato je vytvořena kompletně v AMOSu. Přichází k nám na třech disketách a před rokem jsme si mohli zahrát demo prvního levelu, které mnohé napovědělo. Nyní je tu plná verze a pokusím se jí v krátkosti zhodnotit.

Co je krokovací dungeon (v angličtině dungeon crawler) nemusím asi nikomu vysvětlovat. V této hře hrajeme za jednoho hrdinu (čili není to obvyklá parta), kterého si na začátku musíme vybrat. Není možné měnit žádné parametry, dokonce si postavu nemůžeme ani pojmenovat, všechno je předdefinované. Mně osobně to nevadí, někteří ostřílení dobrodruzi tím možná budou zklamáni.

Ke hře je vševysvětlující manuál, který obsahuje popis ovládání, kouzel a všeho dalšího. Takže se pustíme rovnou do hraní.
Ocitáme se v klasickém bludišti, složeném ze zdí, chodeb a dveří. Obrazovka je rozdělená na velké okno aktuálního výhledu, schéma postavy a toho, co má zrovna na sobě, ovládací panel pohybu včetně mapy a inventář. Chodit se dá buď klikáním na šipky, nebo klávesami. Hra nám dává na výběr dvoje rozložení kláves.

První dvě věci, kterých si člověk všimne, je animované otáčení prostředí, které AMOS nestíhá, a textová konzole, která na hráče chrlí záplavu informací. Otáčení jsem zkoušel na různých konfiguracích, včetně TF1260 a rychlost turbíny má zanedbatelný vliv. Animace prostředí prostě hru zpomaluje, jde ovšem vypnout a to také doporučuji. Co se týká textových hlášek… už v demoverzi jimi hra byla absolutně přehlcená a informovala hráče prostě o všem. O každém kroku (doslova), každém otočení postavy, otevření dveří, prostě úplně všechno komentovala ve spodním stavovém řádku. Plná verze není o mnoho skoupější, takže jen každé přejetí myší přes inventář vyvolá záplavu textu, který popisuje všechno, přes co myš přejela. Během soubojů se pak snaží informovat o průběhu boje, ale ani tady to engine nestíhá. Takže v praxi uklikáme potvoru a pak nám stavovým řádkem proběhne stránka otravného a v tu chíli už i zbytečného scrollujícího textu, popisujícího proběhlý souboj. To bohužel vypnout, nebo aspoň omezit, nejde.

Dungeon je pořád stejný, grafika bludišť se téměř nemění. Stále ty samé zdi, podlahy, dveře a propadla. Přicházejí samozřejmě nové potvory, s tím jak se noříme do hloubky. Na jedno patro jich může být několik různých druhů, což je fajn. Během procházení hrou narážíme na nové zbraně a předměty osobní výbavy (oblečení, zbroj), různá kouzla, lektvary a další obvyklý bordel. Jednotlivými patry se dá procházet tam a zpátky, přičemž potvory nerespawnují. Takže jednou vykydlené patro zůstané prázdné, nicméně předměty, které jsme tam nechali, tam také najdeme. S tím souvisí jedna nepříjemná vlastnost: uložené pozice bobtnají a ke konci hry se nevejdou na ukládací disketu. Důrazně tedy doporučuji hrát z harddisku.

Chvályhodný je automapping, funkce bez které bychom se dneska sice asi obešli, ale necítili bychom se pohodlně. Technická stránka hry – grafika a zvuk – je na špičkové úrovni. Engine je daný programovacím jazykem, má své limity, ale asi proto se Raster Wizards pouštějí pouze do her, které jsou ze své podstaty málo akční. Hra má hodně omezený inventář, pouze na 10 předmětů a to je opravu málo. Musí se do toho vejít lektvary, zbraně ale třeba i klíče. Na druhou stranu, vychází z pravidel AD&D, očesaných až úplně na dřeň, takže se nemusíme zabývat nějakým sestavováním kouzel, starat se o jídlo a pití, nebo kombinováním předmětů. Puzzly jsou jednoduché, spočívají většinou ve správné kombinaci pák apod., je to spíš takový akční dungeon. Prostě jít a kydlit. Level design se mi také moc nelíbí, mapy obsahují spoustu zbytečných prázdných místností a potvory také nejsou zrovna chytré. V půlce už jsem se trochu nudil.

Hra určitě nepatří ke špičce ve svém žánru, s Dungeon Masterem, Beholdery, Black Crypt nebo Ishary se rovnat nemůže. Dokonce si myslím, že kdyby vyšla v 90. Letech, pěkně by to od recenzentů v časopisech schytala. Ale takové ambice ani nemá. V současné Amiga produkci však výrazně vyčnívá. Je perfektně hratelná a profesionálně udělaná. Já osobně z ní mám radost.

Ještě link na záznam na Lemonu: Shadows of Sergoth, The - Amiga Game - Lemon Amiga