1. Co bylo v balíčku
Od kolegy od nějž jsem Mini získala jsem byla upozorněna, že tento Mac je bez disku, WiFi a Bluetooth. Takže první co jsem udělala po vyzkoušení startovacího tónu bylo rozebrání, tedy sundání horního krytu, abych se podívala co všechno chybí. Na takovéhle věci co nemají šroubky nejraději používám návody z ifixit.com. Jen jsem místo špachtle na vyháknutí těch západek použila tenký plochý šroubovák. Mám raději takovéhle "obrázkové" návody než videa na youtube, člověk nemusí koukat dvacet minut na pětiminutovou operaci. A navíc, s mojí angličtinou raději čtu než poslouchám.
Spodní díl case s motherboardem:
Mass storage unit s DVD a ventilátorem bez HDD:
Takže ano, můj Mini byl bez disku a chyběly mu nejen WiFi a Bluetooth karty a antény, ale i celý Mezzanine board ( někdy nazývaný Wireless Interface Board ). Ale to nevadí, disk doplním a WiFi mám doma stejně jen pro mobily a notebooky svých dětí. U počítačů používám kabelové připojení, je to rychlejší. A Bluetooth nepoužívám prakticky vůbec. Jsem líná si jej zapínat i na handsfree v autě.
Co je pro mě důležité, že tento Mini je poslední G4 model který Apple dělal, tedy s CPU 1.5 GHz a hlavně se 64 MB VRAM. Víc VRAM už v modelech Mac Mini G4 nebylo a všechny předchozí modely měli jen 32 MB. Takže pro mě je tento kousek ten nejlepší možný.
Na fórech mě občas přesvědčují, že s 64 MB či dokonce s 32 MB v pohodě vyjdou, ale já ne. Jsem totiž, jak uvidíte dále v článku, dost marnotratná. Míň než FullHD (1920x1080/24 bit) pro mě není moc pohodlné, a také mám ráda spoustu otevřených obrazovek. Takže kdyby měl Mini verzi se 128 MB VRAM, okamžitě beru.
Dále jsem celý počítač vyčistila od prachu, zejména chladič a ventilátor. Ventilátor byl v dobrém stavu, takže není potřeba žádná výměna. Po vyčištění jsem zkusila jen tak nabootovat pouze z USB. Tohle je velmi příjemná vlastnost Open Firmware u Powermaců, že umí bootovat z USB a také výhoda MorphOSu že umí namontovat jako systémový disk přímo .iso image. Testování i upgrady jsou pak o dost jednodušší, žádné vypalování DVD. Mimochodem, tenhle Mini měl tak starou, vyběhanou či zanesenou mechaniku, že většinu disků stejně nepřečetl.
A takto to vypadalo po prvním spuštění - 1.5 GHz a 64 MB VRAM, přesně jak má být:
Když jsem zjistila že Mini funguje jak má, jako u každého nového přírůstku se nabízela otázka co s ním. Je třeba říct, že u Mini zas tak moc možností na první pohled nemáme. Ale přesto se něco našlo.
2. Paměť
Tento Mini přišel s 256 MB paměti. To na základní práci s MorphOSem sice už stačí, ale je to málo pro náročnějčí hry i na prohlížení internetu. Naštěstí jsou tyhle paměti typu DDR, tedy takové co jsou i v Pegasu 2. Od doby co jsem na svém Pegasu 2 zkoušela (neúspěšně) zprovoznit 2 GB RAM mi jich zbylo pár v šuplíku. Jediné na co se musí dát pozor je frekvence. Zatímco Pegasos 2 má FSB ( Front Side Bus ) 133 MHz a paměti tedy alespoň DDR-266 / PC-2100, tak Mac Mini má FSB 166 MHz, což odpovídá rychlosti pamětí DDR-333 / PC-2700 a více.
Mac Mini má podle dokumentace limit RAM 1GB. No za mě by to mohlo být klidně i víc, ale je fakt že na naprostou většinu aplikací to s MorphOSem stačí. Vlastně si ani nevzpomínám, že by mi někdy 1 GB RAM došlo, maximálně tak když rozbalím spoustu věcí do RAMDisku.
I když je tedy limit 1 GB, přesto jsem zkusila pár 2 GB modulů. Neúspěšně jak se dalo čekat, ale moc práce to nedalo a žádné poškození u toho nehrozí, proč to tedy nezkusit.
Když nevyšly 2 GB, zapátrala jsem v šuplíku dále a hned první 1 GB PC-2700 modul krásně fungoval.
3. DVD
No když už máme Mac otevřený, a DVD je nefunkční, tak by bylo prima ho vyměnit. Jenže trošku problém je, že je to PATA / IDE, slim - notebookové, slot-loading a s MiniIDE konektorem. V šuplíku ho nemám, a bazarové jsem nekupovala. Pokud vím, tak nové se nedělají a na redukci MiniIDE-SATA už tu není místo. No ale jak jsem psala, zas tak moc ho nepotřebuji.
Pro někoho může být zajímavá možnost pořídit si do Mini místo DVD mechaniky "caddy" - tj. druhý 2.5 " SATA disk.
Já to nepotřebuji, ale je to docela šikovné. Společná data odkládám stejně na síťovém disku, ale kdybych měla Mac Mini jako jediný počítač, určitě bych druhý disk využila.
Takže DVD jsem nakonec nechala tak jak bylo, jen ho trochu profoukla a vyčistila čistícím CD. A teď už nějaká DVD přečte.
4. Přetaktování
Když jem našla vhodný gigový paměťový modul, byl čas na to nejsložitější. Přetaktování. Tohle tedy většina uživatelů Mini vynechává, ale já bych řekla že to stojí za to. Pro vlastní MorphOS je CPU G4 1.5 GHz naprosto dostačující, ale třeba při prohlížení dnešních webových stránek kde je víc zbytečného javascriptu než seriózních údajů se hodí každý Hertz navíc.
Tady je dobré nejprve zjistit jaký vlastně procesor přesně máme. Podle obrázku z prvního spuštění víme, že MorphOS hlásí CPU 7447A na 1.5GHz, jenže to nemusí být úplně pravda. Procesory hlásí svůj typ jen velmi zhruba (spousta podtypů se hlásí stejně) a zobrazená frekvence je ta, na které skutečně běží a ne ta, na kterou je typován z výroby.
Skutečný typ se nepozná jinak než sundáním chladiče a přečtěním kódu na vrchu CPU.
Takhle vypadá můj procesor - je to MPC 7447B, a podle kódu z výroby typovaný na 1500 MHz. To je dobrá zpráva, protože typ "B" byl schopen vyšších frekvencí než typ "A".
Hledáním na webu lze zjistit, že typy "B" jsou schopny v praxi jít až na 2 GHz.
U Mac Mini jsme u přetaktování oproti klasickému desktopu omezeni dvěma skutečnostmi:
- Mini je fakt mini. SMD součástky jsou prťavé, myslím že je to velikost 0603 (mm) nebo ještě menší. To znamená, že na příslušná místa nelze napájet DIP switch a experimentovat, ale danou frekvenci musíme napájet natvrdo. A ten kdo to pájí, musí mít mikroskop a hodně pevnou ruku.
- chlazení. Větší chladič ani ventilátor se do Mini nevejde, takže nemůžeme jen tak hnát frekvenci na maximum co snese CPU, tedy třeba až na ty 2 GHz, ale musí se to také uchladit.
4.1 Teplota
Nejlepší řešení z hlediska chlazení CPU je zabudovat motherboard Mini do klasické case, kam se vejde větší chladič i ventilátor ( viz. třeba článek na obligement.free.fr ). Ale to opravdu nechci. Mini je Mini, je roztomilý a ve skříni by ztratil většinu ze svého kouzla.
Takže zbývá frekvenci nějak rozumně omezit, aby se počítač nepřehřál. Opět jsem pátrala a hledala případy úspěšného přetaktování. A vyšly mi tři reálné možnosti maximální frekvence kde začít:
1.58 GHz - vždy funkční a jednoduché, i pro CPU 7447A a nemusí se sahat na rezistor vedle CPU (takže by se teoreticky nemusel sundavat ani chladič, ale já ho už mám stejně sundaný)
1.67 GHz - funguje vždycky s typem MPC7447B ( viz třeba Powerbook 1.67 GHz )
1.83 GHz - funguje s typem MPC7447B ve valné většině případů
a pak 2.0 GHz - teoretická možnost, rovnou jsem ji zavrhla, nevěřím že by se to uchladilo a navíc je to frekvence vhodná spíše pro MPC7448.
Další věc je jak měřit teplotu při přetaktování. Mám sice na testování teploměr, jenže tady není kde měřit. Ten povrchový s laserovým ukazovátkem nezměří nic - po nasazení ventilátoru s krytem není povrch chladiče vůbec přístupný a ani externí sonda se mi nikam nevešla. Naštěstí vím, že CPU 7447A, 7447B a 7448 už mají v sobě čidlo teploty ( thermal diode ) tak by to mělo jít z operačního systému. Jenže MorphOS teplotu nedovede zobrazit, procesory G4 totiž ve své většině teplotní čidlo nemají, tak se s tím asi nepočítá. Musela bych tedy měřit teplotu při zátěži pod Mac OSX, což se mi dost nechce, tedy hlavně se mi nechce OSX vůbec instalovat. A nebo pak měřit pouze v Open Firmware, ale tam zase nevím jak plně vytížit CPU. Naštěstí jsem se zeptala na morph.zone, a tam mi cyfm (MorphOS Dev) poradil a poslal mi morphosovou shellovou utilitku kterou si udělal ( pmu_max6642-read ) a která čte teplotní čidla v Mac Mini. Takže veliký dík, cyfm!
Kdybych neměla teplotu jak měřit, asi bych se nejspíš spokojila s přetaktováním na 1.67 GHz. Ale takto, po zvážení všech pro a proti jsem se rozhodla začít u frekvence 1.83 GHz a když to nepůjde, tak postupně snižovat. Je to vlastně opačný postup než jsem zvyklá. Normálně dělám přetaktování postupným zvyšováním původní frekvence vždy o nejmenší krok, a když vše funguje, zvednu o další. Jenže tady, protože se konfigurace frekvence musí vždy napájet natvrdo, jsem chtěla minimalizovat množství pájení, tedy zastavit se na "první dobré".
4.2 konfigurace frekvence
Pro Mac Mini G4 naštěstí stále existuje na webu mnoho návodů ( např. applefritter.com, obligement.free.fr, thehouseofmoth.com ). Pokud si ještě seženete Freescale Hardware Specification pro MPC7447A, 7447B nebo 7448, můžete si sami doplnit tabulku nastavení rezistorů třeba až na 2 GHz. Frekvence FSB od které se počítá frekvence CPU je u Mac Mini 167 MHz a nelze změnit. Nebo aspoň nevím jak. Stejně je to i maximální frekvence pro 7447A ( a tedy nejspíš i pro 7447B ) takže zvyšovat není kam. Pokud ale narazíte na MPC7448, tak ta umí až 200 MHz.
Mimochodem, kdybyste skutěčně někde našli specifikaci přímo pro MPC7447B, prosím pošlete mi ji. Opět jsem ji neobjevila, ve Freescale/NXP materiálech o není verzi 7447B ani zmínka, takže jsem vycházela z manuálů 7447A a 7448 a také z předpokladu, že B je stejná jako A, jen pro vyšší frekvence.
A takto tedy vypadá tabulka frekvence CPU a nastavení rezistorů doplněná o identifikaci PLL CFG signálů:
Pozorný čtenář s Hardware Specifitication manuálem také zjistí, že osazení rezistorů a PLL konfigurace CPU jsou přesně inverzní - tj. kde je u CPU signál PLL CFG "0", tam je u Mac Mini zapojený rezistor (tj. signál "1") a naopak. Takže ve skutečnosti v Mac Mini nenastavujeme přímo PLL signály CPU, ale nějaký jednoduchý obvod, který nastavuje PLL CPU a možná i něco dalšího. Ale to jen tak pro zajímavost.
A takto vypadá umístění rezistorů R351, R355, R358 a R362 na spodní straně desky - ten červený rámeček ( tyto obrázky jsou z obligement.free.fr, vyfotili je lépe než já):
A tady je pohled na detail:
Takže když si představíte jak velký je Mini a jak jsou tedy velké ty rezistory, nic moc. A zde je poslední rezistor R52 vedle CPU:
Když se podíváte zpátky na tabulku s frekvencemi tak je vidět, že třeba majitelům Mac Mini 1.42 GHz stačí odstranit pouze jeden rezistor R351 a na nic dalšího nesahat, a získají frekvenci 1.58 GHz. Jednoduché, málo práce, málo rizika a slušný nárůst výkonu.
No já se s tím ale nespokojím, tak potřebuji pro změnu z 1.5 GHz na 1.83 GHz odpájet ten rezistor vedle CPU ( R52 ) a napájet dva nové ( R355 a R362 ).
Ohledně hodnoty rezistorů je také trochu nejasno. Originální informaci od Applu jsem samozřejmě nenašla. Obecné mínění je, že se jedná o nulové rezistory, tedy propojky jak v těchto případech bývá obvyklé. Jenže sami určitě víte, jak často se obecné mínění liší od reality. Pak jsem našla zmínku v diskuzi na Applefritter že někdo našel Apple specifikaci kde bylo uvedeno 100-400 Ohm. Já tu specifikaci ale už nenašla. Tentýž uživatel pak své odpory změřil a vyšlo mu pro změnu 1000 ohmů. Jiný uživatel pak použil na testování frekvencí obyčejný grafit - spojil piny čarou tužky. A pak si vyberte - to už si můžete klidně rovnou hodit korunou.
Takže co teď. Tohle rozhodnutí nechám u Vašich Mini na Vašem zvážení, ale já se rozhodla opět malinko zariskovat, a použít nulové rezistory, tj. cínové propojky. Stejně totiž nemám skutečný odpor téhle velikosti jak změřit. A navíc, když se podíváte na základní nastavení mých 1.5 GHz, tak mám jen jeden odpor, zrovna ten vedle CPU. A kdo zaručí, že má mít stejnou hodnotu jako ty ostatní co jsou úplně jinde? Už jsme říkali, že nenastavujeme přímo PLL signály ale nějakou ( byť asi velmi jednoduchou ) logiku nad nimi.
Teď už víme co chceme vědět, takže zbývá jen nakonfigurovat novou frekvenci. Napájet a odpájet ty mrňavé věci. Tedy já se nepokoušela ani o pájení u Pegase a tohle je ještě o několik levelů výš. Tak vysoko, že mi to má oblíbená firma Unielektronik odmítla udělat, že se na to necítí. Nakonec jsem si promluvila se svými známými a jeden z nich se k tomu nechal přemluvit. Takhle vypadá výsledek, tu lahev dobrého rumu si určitě zasloužil:
Ten odpor R52 mi tam nechal viset rozpojený, jen na jedné nožičce, kdybych ho ještě někdy potřebovala. Šikulka.
V úvodu kapitoly "Přetaktování" jsem psala že je to ta nejsložitější věc. Takže opravuji - ne není, je to vlastně úplně jednoduché a složité na tom je pouze přemluvit nebo přinutit vhodného dobrovolníka aby Vám to napájel jak potřebujete.
Vy už to pak jenom zapnete a díváte se.A ještě maličkost: pokud budete instalovat i OSX, nebo přetaktovaný Mini třeba někomu prodávat, měli byste pomocí nvedit změnit i údaje o frekvenci v Open Firmware, jinak OSX může ukazovat v "About this Mac" špatné hodnoty. Pokud máte pouze MorphOS tak na tom nezáleží, MorphOS si správnou frekvenci zjistí správně podle skutečnosti.
4.3 Chlazení
Už jsem řekla že nelze snadno zvětšit chladič ani ventilátor. Co ale lze je vybrat dobrou teplovodivou pastu na znovuosazení chladiče. Tady na tom opravdu záleží, neberte tu nejlevnější i když ta pro běžné použití stačí. Tady budeme s chlazením možná trochu na hraně, tak je třeba tomu co nejvíce pomoci.
Občas neškodí podívat se na reálné testy, například na tomshardware.com. Je to lepší a jednodušší než si to měřit sama. A tomshardware má recenze dost profesionální, je opravdu vidět že tomu kluci rozumí a mají i dost humoru. Můžete si tu totiž zkontrolovat i tepelnou vodivost u svých oblíbených zubních past, lepidel na zubní protézy a různých věcí z kuchyně jako je hořčice apod.
Grafy z tomshardware.com:Pro nás je důležité, že Mac Mini má chladič k CPU přichycen plastovými piny s pružinou. Tlak na CPU a tedy i teplotní pastu vyvíjí právě ty pružiny a ne utažení šroubů. Musíme tedy koukat na výsledky pro nízkou přítlačnou sílu ( to je ten ten druhý graf ), opravdu se to významně liší.
Nechci používat pasty z kovových slitin ( liquid metal ) i když mají jak vidíte tu nejlepší tepelnou vodivost. Jenže většinou mají i elektrickou vodivost, některé leptají hliník ( takže pro Mac Mini s hliníkovým chladičem jsou opravdu velmi velmi nevhodné ) a nechci se bát že mi někde něco ukápne. Takže jsem vybrala klasický osvědčený Arctic MX-4. Při malém tlaku patří mezi nejlepší a dělá se s ním výborně. Tím myslím že když někde něco omylem zapatláte, tak se nic nestane.
4.4 Testování
A pak už stačilo jen Mini motherboard vložit do spodního dílu case, připojit, vložit USB s MorphOSem a utilitkami na měření teploty a výkonu, pokřižovat se a zkusit to zapnout.
A k mému velkému překvapení se ozval ten startovací zvuk a všechno krásně najelo a fungovalo na 1.83 GHz:
Tak teď už jen otestovat v zátěži a je to.
Na to jsem si uděla v shellu smyčku, která obsahovala DhrystoneV2PPC a pmu_max6642-read pořád dokola. Takže po každém běhu Dhrystone jsem viděla aktuální teplotu. Tady je první běh:
Code:
Goodram-4g:> pmu_max6642-read max6642-read (c)2018 F.Mariak/VFD mail results to frank@morphos-team.net sensor@90 reg00: 43.25°C [0x2b40] (local temperature) reg01: 39°C [0x2700] (remote temperature) reg02: 0x80 (Status byte) reg03: 0x10 (Configuration byte) reg05: 70°C [0x46] (local high limit) reg07: 120°C [0x78] (remote high limit) reg10: 0x00 (Read remote extended temperature) reg11: 0x40 (Read internal extended temperature) regfe: 0x4d (Read manufacturer ID)
Nicméně teplota reg00 byla stabilně vyšší, takže bůhví kde ta čidla ve skutečnosti jsou. Ale spoléhám na to že jsou v těch nejvíc horkých oblastech. Člověk by řekl, že "CPU on die" by měla být ta vyšší z teplot. Dokonce nevylučuji možnost, že Mac Mini vůbec nečte tu thermal diodu z CPU, ale má obě čidla vlastní.
Další iterace vypadaly takto:
Code:
sensor@90 reg00: 40.25°C [0x2840] (local temperature) reg01: 37.75°C [0x25c0] (remote temperature) sensor@90 reg00: 46°C [0x2e00] (local temperature) reg01: 42.5°C [0x2a80] (remote temperature) sensor@90 reg00: 49.75°C [0x31c0] (local temperature) reg01: 45°C [0x2d00] (remote temperature) sensor@90 reg00: 52.25°C [0x3440] (local temperature) reg01: 46.5°C [0x2e80] (remote temperature) sensor@90 reg00: 54°C [0x3600] (local temperature) reg01: 48°C [0x3000] (remote temperature) sensor@90 reg00: 54.75°C [0x36c0] (local temperature) reg01: 48.75°C [0x30c0] (remote temperature) sensor@90 reg00: 54°C [0x3600] (local temperature) reg01: 48.75°C [0x30c0] (remote temperature) sensor@90 reg00: 53.5°C [0x3580] (local temperature) reg01: 48.5°C [0x3080] (remote temperature)
Jinak MorphOS nechává řízení teploty v Mac Mini plně na microPMU ( Power Management Unit ).
5. SSD
Když už bylo přetaktování hotovo, nastal čas na osazení disku a instalaci MorphOSu. I když se dá i dnes stále koupit nový ( tedy spíš asi někde dlouho uskladněný ) klasický 44-pin 2.5" IDE harddisk, podle mě to není rozumná volba. Jsou malé a navíc dost drahé.
Naštěstí tady je k dispozici hodně alternativ. Použít se dá teoteticky i CF karta s 44-pin redukcí, ale podle mě je dnes nejlepší řešení SSD. Takže co jsem vyzkoušela:
5.1 44-pin IDE-mSATA převodník + mSATA SSD
Hezké, malé, kompaktní. Trošku nevýhoda byla, že při instalaci MorphOSu z USB se kopírování pokaždé zaseklo cca u 700 zkopírovaných souborů. Dvakrát ze dvou pokusů.
Takže jsem zkusila instalaci na starý klasický 2.5" HDD ( ze šuplíku, jak jinak ), a vše v pohodě. Alespoň vím, že IDE řadič v Mini je v pořádku. Že by nějaká chybka v IDE-mSATA převodníku? Stalo se mi to už kdysi na Efice, tam napájení přes IDE sběrnici nestačilo a musela jsem doplnit externí. To tady tak jednoduše nejde, je tu opravdu málo místa a hlavně se mi nechtělo hledat kde na motherboardu je schováno +5V, tak jsem zkusila další možnosti.
5.2 44-pin IDE-SATA převodník + standartní 2.5" SSD
Zde je třeba udělat dvě věci. Vybrat nízkou verzi převodníku, ty dostupnější vysoké se do Mini nevejdou:
A pak vzít klasické 2.5" SSD, sundat z něj pouzdro a použít samotný vnitřek:
Hezké a levné řešení. Jenomže instalace MorphOSu z USB se opět zasekla, tentokrát u cca 1400 zkopírovaných souborů. No to už mi bylo divné, tak jsem se podívala na morph.zone. Nojo. Chyba byla v USB. U Mini se totiž někdy stává, že při velkých transportech má USB chyby - resp. zřejmě nestačí napájení, tak na chviličku vypadne. A to při instalaci kupodivu dost vadí. No, to s DVD by se mi to nestalo. A vlastně, stalo se mi to kdysi i Powerbooku G4, jenže jsem to už dávno zapomněla.
Takže stačilo totéž USB připojit přes napájený hub, a vše fungovalo jak má.
5.3 44-pin 2.5" caddy s IDE-mSATA převodníkem a mSATA SSD
To jen kdyby někdo chtěl aby to vypadalo jako originální disk, tak zde je to samé jako v prvním případě, ale v hezkém 2.5" pouzdru:
Já zvolila nakonec tu první možnost, mSATA bez pouzdra. Malinké, rychlé, levné.
A ještě jen tak na okraj - občas se na fórech diskutuje vhodnost použití SSD s filesystémy AmigaOSu a MorphOSu. Tedy ono ve skutečnosti nezáleží ani tak na filesystému jako spíš na driveru, ale uživateli to vyjde nastejno. Lze do nekonečna rozebírat trim support, zarovnání, životnost a podobné věci, ale za mě praxe hovoří jasně. Mám SSD na MorphOSu i AmigaOSu už od doby přestavby mého Pegase 2, tedy od začátku roku 2019. Používám jej hodně často, takřka denně a provádím i benchmarky, které snižují životnost. Vše v pohodě, bez problémů. A jestli chcete být opatrní, nealokujte celý prostor SSD, ale nechte část volnou. Firmware dnešních SSD si případné špatné bloky umí povyměňovat s těmi nepoužitými.
6. A než to zaklapnete
Dále když už máte stejně svůj Mini rozebraný, doporučuji vyměnit i teplelnou podložku na spodní straně case - dno case totiž slouží jako chladič pro integrovanou GPU Radeon 9200 a tato podložka slouží pro přenos tepla. Na forech se praví, že u Mini se při dlouhém hraní 3D her přehřívá především GPU, nikoli CPU. Já s tím vlastní zkušenosti nemám, střílečky nevydržím hrát tak dlouho aby se něco moc zahřálo.
Na spodní straně case, je vidět Thermal pad ve starorůžové barvě a plech který rozvádí teplo z GPU na dno case.
A poslední dvě věci co můžete udělat je přidělat svému Mini čtyři nožičky - podložky aby ke spodku, tedy chladiči GPU mohl lépe vzduch. Nebo pokud chcete, dejte ho i na notebookovou podložku, pokud najdete tak malou:
7. O kolik jsme tedy zrychlili
Ano opravdu jsme zrychlili.
Ale protože jsem byla nedočkavá na přetaktování, tak jsem před změnou frekvence neměla naistalovaný systém na disku a nedělala jsem pro původní frekvenci 1.5 GHz žádné složité benchmarky. No tedy byla jsem spíš líná, protože kdyby se při přetaktování něco rozbilo tak bych ty původní benchmarky i celou instalaci dělala zbytečně.7.1 Výkon CPU
Ale něco jsem přeci jen udělala i pro původní frekvenci 1.5 GHz, a to testy z balíčku WhetDhrystone:
Hodnota Quicksort je v grafu 100x zvětšena, aby bylo něco vidět. A Quicksort má také jako jediný hodnocení "lower is better", je totiž v sekundách, kdežto ostatní hodnoty jsou operace za sekundu, tedy "higher is better".
Hrubý výkon CPU krásně stoupl v průměru o 23%. A to je dobře.
Dál následuje pár údajů, jak rychlí jsme dnes s frekvencí 1.83 GHz. Už bez měření původního stavu, protože ho nemám. Takže kdo chce, může si to porovnat se svým Macem Mini. Uvádím proto srovnání většinou s mým Pegasem 2 ( G4 1.33 GHz, Radeon 9800 PRO ) a někdy i nějaké jiné.
7.2 rychlost grafické paměti - VRAM
Nejprve jsem zkusila jen tak projet rychlost zápisu do grafické paměti pomocí GfxSpeed a dostala jsem výsledek - 215 MB/s:
No na jednu stranu je to docela dost. Jenže Pegasos 2 má 233 MB/s. A jak to že má Mac Mini se sběrnicí AGP x4 méně než Pegasos 2 se sběrnicí PCI 66 MHz ( tedy přibližně AGP x1 ) ?
To by být němělo. I kdyby Mini nevyužil plně AGP x4, čekala bych něco kolem 40% maxima, tedy kolem 400 MB/s.
Takže jsem se lekla, že jsem něco při přetaktování poškodila. Já vím, je nesmysl že by se to projevilo zrovna takhle, no ale napadlo mě to. Tak jsem se poptala na fórech a jPV ( MorphOS Dev ) mi změřil, že jeho Mini 1.5 GHz má také 215 MB/s. Uf uf uf uf, to jsem si oddychla, aspoň že jsem nic nepokazila já.
Možná je to dáno také grafickou kartou. Zatímco Mini má zabudovaný Radeon 9200, tak v mém Pegasu je lehce přetaktovaný Radeon 9800 PRO který je opravdu podstatně výkonnější. Jenže i Radeon 9200 má normálně zvládat i AGP x8. Nejspíš je to způsobeno neefektivitou Intrepid controlleru ( to je Northbridge + Southbridge v Mini G4 ) a možná také drivery, nebo benchmarkem použitým k měření, kdo ví.
No každopádně je z toho vidět, že reklamní údaje o rychlosti sběrnice v praxi tak moc neznamenají.
A přetaktování na rychlost zápisu do grafické paměti nemá vliv. Ani nemůže, protože rychlost sběrnic FSB, Memory Bus ani AGP se nijak nezměnila.
A trošku odbočím. Proč je vlastně u MorphOSu prakticky vždy výsledek CopyToVRAM stejný jako WritePixelArray? U původního AmigaOS 3 ( a také u AmigaOS 4 ) je funkce CopyToVRAM kopírování do videopaměti pomocí CPU, kdežto funkce WritePixelArray používá DMA, takže v rychlosti jsou rozdíly. Že by měl MorphOS ve skutečnosti ty funkce identické a různé názvy jsou jen kvůli kompatibilitě? Nevím, je to spíš otázka pro nějakého vývojáře.
7.3. rychlost RAM
Rychlost operační paměti RAM jsem měřila programem stream:
Není zajímavé že Mini má paměť rychlejší ( Triad 573 MB/s ) než Pegasos 2 ( Triad 348 MB/s ). Ale je zajímavé, že paměť Mini je rychlejší o celých 50 %, kdežto rozdíl frekvencí FSB a tedy i rychlosti paměťových modulů je jen 25 %. Tedy buď má v tomto ohledu Mini lepší Northbridge, nebo mám v Pegasu pomalý modul. Každopádně v rychlosti RAM má Mini velký náskok.
Pokud máte dobré paměťové moduly, tak tady u svého Mini určitě také naměříte podobnou rychlost, přetaktování CPU nemění rychlost FSB.
7.4 rychlost SSD
Měřila jsem pomocí aplikací z MorphOSu DiskSpeed a SCSISpeed.
SCSI speed měří low-level rychlost sběrnice a disku, bez filesystému. V grafech jsou vedeny pouze průměrné a maximální hodnoty čtení pro LONG zarovnaný buffer.
DiskSpeed měří rychlost celého diskového subsystému, vč. filesystému a cache. Maximální rychlost čtení u DiskDpeed tedy může v daném okamžiku překročit maximální rychlost sběrnice.
A tady je to docela zajímavé. Pegasos 2 má rychlejší "raw" čtení z disku. Je to celkem pochopitelné, protože Pegasos má SSD připojené na PCI SATA kartu SiI-3114, kdežto Mini má interní řadič ATA 100.
Jenomže reálné čtení z diskového subsystému, tedy to co reálně pocítíte, má rychlejší Mini. Tady je ale pravděpodobně na vině i sata.device MorphOSu. Disk v PCI kartě se SATA řadičem je totiž rozpoznán jen jako UltraATA 5 (100 MB/s) a nikoli jako UltraATA 6 (133 MB/s). Na teoretickou maximální rychlost SATA 150 MB/s nelze dosáhnou, protože PCI sběrnice má maximum právě těch 133 MB/s.
Tedy při normální práci s diskem je Mini rychlejší, pouze když budete kopírovat dlouhé soubory, mohl by ho Pegasos předstihnout.
7.5 Video
Měřeno, jak jinak, pomocí MPlayeru a Serenity-HDDVDTrailer.mp4, rozlišení HD 1280x720, kodek H.264.
Tady je výsledek přímo skvělý. Tento Mini zvládne v pohodě přehrávat i filmy v HD kvalitě bez framedropů. Benchmark filmu u Mini trval 119 s a film samotný má v reálu 139 s, takže je tu ještě slušná výkonová rezerva. Na Pegasu 2 se na HD kvalitu také dá dobře koukat ( 181 s ), ale již s framedropy. Dá se předpokládat že Mini taktovaný na původních 1.5 GHz by také na HD filmy potřeboval framedropy, ale jen trošku, mnohem méně než Pegasos 2. Jinak u filmů samozřejmě záleží i na grafické kartě, i když ne tolik, protože většinu práce - dekódování provádí CPU. AmigaOne X1000 s frekvencí 1.8 GHz, což odpovídá přetaktovanému Mini, má v tomto benchmarku pouhých 84.9 s. Ovšem s rychlejší sběrnicí, VO ( video output ) comp_yuv2 a kartou HD 7970, která má samotná několikanásobně větší spotřebu než celý Mini.
7.6 Blender
Tady udělám nejdřív odbočku. Když jsem si začala s přetaktovaným Mini hrát, zjistila jsem že přepnutí dvou fulHD 24-bitových obrazovek trvá nějak dlouho. Skoro vteřinu. Bylo to divné. A navíc to někdy šlo i rychle, ve zlomku vteřiny. Zeptala jsem se proto opět na morph.zone, a jPV mi to vysvětlil. Problém je v malé ( na mé zvyklosti ) 64 MB video RAM. Když si dám pro obrazovky rozlišení 1920x1080/24, a enhanced display s trojitým bufferem, tak se to nevejde do video RAM a odkládá se to do RAM. Proto ta sekunda při přepínání obrazovek. Jako ideální mi pro Mini poradil nastavit si Ambient jako enhanced ale jen s dvojitým bufferem, a ostatní obrazovky bez enhanced.
A tím se dostáváme i k Blenderu. K testování jsem použila soubor test.blend a měla jsem tu navíc ke srovnání i Mac Mini 1.5 GHz ( z diskuze na morph.zone, téma "Wanted: Efika 5200B" ). Jenže když jsem pustila test na přetaktovaném Mini, dostala jsem hrozivé číslo - přes devět a půl minuty! Pegasos 2 má necelých šest a půl. No samozřejmě! Problém byl - stejně jako u přepínání obrazovek - v nedostatku video RAM. Testovala jsem to na trojitý buffer a možná bylo otevřeno i pár okének navíc. Takže jsem pak snížila buffery na dva a pustila Blender na čistém Ambientu a výsledek je opravdu skvělý - těsně pod pět minut:
V grafu máme postupně: přetaktovaný Mac Mini 1.83 GHz, Pegasos 2 1.33 GHz, Mac Mini originál 1.5 GHz a poslední je můj přetaktovaný Mini 1.83 Ghz se zaplněnou video RAM.
Je vidět že si prostě budu muset zvykat na málo VRAM. Jsem rozmlsaná. A co dělají lidé se 32 MB VRAM, to si ani nedovedu představit. Tedy dovedu, mám Micro A1-C také se 32 MB. A práce s ní je mi dost nepohodlná. Malé rozlišení, pořád zkoumat co vypnout aby se dala hra spustit, no nic moc pro mě.
7.7 TCPSpeed
Měřeno programem TCPSpeed proti workstationu s Windows.
Tady má samozřejmě Mini se 100 MbE NIC a 89 Mbps mnohem méně než Pegasos 2 s 1 GbE NIC a 209 Mbps. To se dalo čekat a je to také jedna z mála skvrnek na štítě jinak skvělého Maca Mini. Přeci jen, teď máme z Mini velmi výkonný MorphOS počítač. A srovnáme-li to s nejpomalejším MorphOS počítačem Efikou 5200b, která dosahuje 58 Mbps... Radši nesrovnávat.
Já používám lokální síť docela dost a CPU 1.83 GHz by zvládl jistě přes 250 Mbps, kdyby měl 1 GbE NIC. Škoda že jej tam Apple nedal, v té době byl 1 GbE již standart.
A opět, přetaktování na rychlost sítě nemá vliv, vše brzdí pomalý NIC.
7.8 FPS hry
Tak tady jsou výsledky jako na houpačce:
U her záleží nejen na výkonu CPU, ale i grafické karty. A tedy samozřejmě i na efektivitě driverů grafických čipů R200 ( Mac Mini ) a R300 ( Pegasos 2), ale to my už nijak neovlivníme. Vidíme že někdy má výhodu rychlejší CPU a jindy zase lepší karta.
Benchmark hry Tower 57 jsem dělala podle http://blog.a-eon.biz/blog/?p=10986 aby se rychlosti daly porovnat s více počítači. A také když si Tower 57 pustíte na Pegasu 2 s kartou Radeon 9000 PRO pod AmigaOS 4, dostanete celých 53 FPS.
Ale každopádně, na Mini se FPS hry dají hrát perfektně. Jen je třeba opět sledovat VRAM. Uvedené hry fungují výborně spuštěné z Ambientu 1920x1080/24 + doublebuffer, kromě Wings Battlefield Demo. Ta při tomto rozlišení také narazí na limit VRAM a rychlost je pouhých 26 FPS. Když ale ušetříme VRAM ( nižší rozlišení a 16-bitová hloubka Ambientu ) rychlost Wings stoupne na 43 FPS.
8. Wifi a Bluetooth
Jak jsem říkala, můj Mini nic z toho nemá. Ale pokud je Váš Mini bezdrátovými zařízeními vybaven, tak by měl obsahovat toto:
- Bluetooth 1.1 - v typech Mini 1.25 GHz a 1.42 GHz, 721 kbps
- Bluetooth 2.0+EDR - v typech Mini 1.33 GHz a 1.5 GHz, 2.1 Mbps
MorphOS sice Bluetooth ovladače nemá, ale když si Bluetooth zařízení spárujete se svým Mini pod Mac OSX, tak pod MorphOSem se pak jeví jako USB zařízení a normálně fungují.
- WiFi Airport Extreme 802.11b/g - mají shodně všechny typy Mini G4
Nicméně jednoduché a kompromisní řešení je pořídit si na stůl vedle Mini malý kompaktní Wifi router ( jako třeba AirPort Extreme Base Station pokud to chcete mít Apple designové, ale typů je spousty ).
Připojíte jej přes rychlé WiFi na Váš domácí router a krátkým kabílkem do 100 Mbps NIC na Mac Mini. Potřebujete routřík s normou alespoň 802.11n, která v reálném provozu těch 100 Mbps zvládá. Ale lépe 802.11ac či novější, aby to zvládlo těch 100 Mbps i při větším počtu zařízení. Takto se vyhnete switchům a když si ten kablík koupíte bílý, nebude u Mini ani vidět. Jen pozor, aby si nový routřík rozuměl i s Vaším domácím routerem, WiFi normy nejsou všechny zpětně kompatibilní.
Ale úplně nejlepší možnost by bylo vyměnit původní Airport Extreme ( 802.11g ) WiFi modul za 802.11n modul. To bude ale možná dosti obtížné. Konektor v Mac Mini pro originální Wifi kartu 802.11g je sice PCI, ale není to standatrní miniPCI. Takže budete odkázání na originální kartu od Applu. Dělal se PCI 802.11n upgrade kit pro Powermacy (MB988ZM/A), ale nevím jaký tento kit obsahuje čip a je-li kompatiblilní i s Mac Mini G4 ( což asi bude ) a MorphOSem ( to záleží na tom čipu ).
Pokud budete hledat upgrade kit pro Mac Mini, najdete většinou pouze ty novější s PCI-e pro Mini s Intelem, a to je nám k ničemu.
Dá se ale také sehnat standartní miniPCI 802.11n karta, ale tady by byla potřeba nějaká redukce PCI.
A to že na 802.11n potřebujeme víc než jednu anténu je pak už jen maličkost.
9. A konec
Vlastně jsme toho nakonec na Mac Mini vylepšili docela dost, rozhodně mě to potěšilo.
Mini jsem předtím nikdy neměla, protože jsem ho nepotřebovala. Mám Pegase 2 i rychlejší Powermac G5 Quad a nerozšiřitelné počítače jsem obecně vzato moc nemusela. Nicméně musím říct, že Mac Mini mě velmi příjemně překvapil. Je i téměř po dvaceti letech stále výborný. Řekla bych že pro člověka který chce s MorphOSem začít je přímo ideální. Odpadá výběr grafické karty, case i čehokoli jiného. Nic neladíte, nevybíráte, nedoplňujete, prostě zapnete a je to. A jde to a slušně rychle. A také se vám Mini všude vejde. I manželku snadno přesvědčíte, že tahle malá krabička tady přece už dávno byla, jen si jí nevšimla. Tuto fintu jak zamaskovat doma neustálé přibývání počítačů mi poradil jeden z uživatelů amigaportal.cz, takže tímto mu děkuji. Takže celkově ano, Mini velmi doporučuji.
Mac Mini má samozřejmě i nějaké nevýhody. Například u Pegase 2 si mohu otevřít spoustu fullHD 24-bitových trojitě bufrovaných ubrazovek. Na Mini ani ne dvě. A to jen u verze se 64 MB VRAM. Se 32 MB tak maximálně jednu. Prostě na Mini se musíte v rozlišení obrazovek trošku omezit.
Ale i tak, kladné dojmy u Mini výrazně převažují. MorphOS je na něm krásně rychlý. Kdybych nevěděla, že MorphOS byl vyvíjen pro Pegasos, řekla bych, že byl šitý na míru pro Mac Mini.
A pokud Vám Mini tak jak je stále nestačí, můžete si ještě přes FireWire připojit diskovou expanzi třeba v designu Mac Mini jako byly Iomega MiniMax nebo G-technology G-drive Mini.
A musíte si sami zodpovědět jestli svůj Mac Mini přetaktovat či ne. Je to vždy trochu risk, ale když budete pečliví, nic špatného se nestane. A výhody jsou jasné. Prohlížení internetu, video, programy jako Blender, emulátory klasické Amigy i DOSu a také hry jako Wyrmsun nebo Battle for Wesnoth ocení každý kousek výkonu navíc.
No a taková závěrečná perlička - kdo si chce hrát se starým projektem Moana, může na Mini používat i AmigaOS 4.0. Já jen spustila instalační CD. Projekt nebyl nikdy dotažený do konce, například řádně nefunguje diskový driver a bude Vám tedy sloužit pouze na ukázku. Ale ano, na Mini si AmigaOS 4 opravdu pustíte:
Plusy:
+ malé, přítulné, hezké, výkonné domácí zvířátko
+ USB 2.0 ( 480 Mbps ) ze kterého jde bootovat
+ FireWire 400 Mbps, pro externí disky je v praxi rychlejší než USB 2.0 a můžete si také připojit přímo disky ostatních Powermaců aniž byste je vyndavali.
+ MorphOS si s ním výborně rozumí
Mínusy:
- nerozšiřitelnost, ale to se prostě u Mini rozumí samo sebou
- málo VRAM.
Nicméně Sam440ep se 64 MB je na tom úplně stejně jako moje 1.5 GHz verze a Micro A1-C se 32 MB ještě hůře - tedy tak jako verze Mini 1.25, 1.33 a 1.42 GHz.
A poslední Powerbooky G4 už měly VRAM 128 MB, asi u Applů také věděli proč.
- už v době vzniku ( 2005 ) pomalý 100 MbE NIC
- USB flash je v některých případech nutné připojit přes napájený hub
- chybí audio IN, nepřipojíte mikrofon s jackem
Speciální poděkování: cyfm, jPV @MorphOS Dev
Zdroje pro přetaktování: applefritter.com, obligement.free.fr, thehouseofmoth.com, tomshardware.com
)
Přišlo mi to rychlejší zkusit, než zkoumat specifikaci - a kdoví jestli bych ji našla, je tam Intrepid controller, což je Apple obchodní název a ve skutečnosti bůhvíco.