Abyste mohli hrát hry či spouštět programy, potřebujete mít nainstalovaný Workbench. A abyste mohli instalovat Workbench, je potřeba připravit prázdný virtuální disk. Příprava virtuálního disku je stejná pro instalaci jakékoli verze klasického Workbenche. Klasickým Workbenchem mám na mysli verze 1.3, 2.0 a vyšší, 3.0, 3.1, 3.5 i 3.9. Příprava disku pro instalaci ppc Workbenche (jmenuje se AmigaOS 4.1 FE) je odlišná.
Je vhodné uvést, že příprava virtuálního disku ve WinUAE se skládá:
- Z jeho vytvoření;
- inicializace disku (načtení jeho geometrie);
- zavedení souborového systému do RDB a tvorby partitionů;
- formátování partitionů disku.
Před samotnou tvorbou virtuálního disku je potřeba mít správně nastavený emulátor, tedy mít zvolenou emulaci procesoru (např. 68020, případně jinou dle vaší představy), zvolený chipset (OCS, ECS, AGA), přiřazenou paměť (např. 2 MB Chip a např. 8 MB Zorro2 nebo Zorro3 Fast (pouze při emulaci 68030 a vyšších)) a samozřejmě musíte mít do emulátoru připojený obraz kickstartu. Těmto tématům se věnuje předchozí kapitola.
Tento návod popisuje přípravu nového virtuálního disku programem HDToolBox, který je součástí Workbenche 3.1, konkrétně se nachází na diskětě Install 3.1. Prázdný disk můžete připravit i v některém z novějších HDToolBoxů, které jsou součástí novějších AmigaOS 3.5 nebo AmigaOS 3.9, ale pokud je nemáte v emulátoru nainstalované, použití HDToolBoxu z Workbenche 3.1 se mi jeví jako nejjednodušší cesta. Disk se vám pravděpodobně nepodaří připravit v oblíbeném programu HDInstTools, ten mi v emulátoru odmítal načíst údaje o disku. Na skutečné amize však tento program funguje dobře. HDToolBox je program, který pro přípravu disků ve WinUAE doporučuje i Toni Wilen, aktuální tvůrce WinUAE.
Vytvoření nového virtuálního disku
Až při tvorbě tohoto návodu jsem si uvědomil, jak to musí být pro nováčka komplikované se všemi uvedenými nastaveními proklikat. Pokud byste se nechtěli zdržovat, v dolní části návodu je odkaz na vytvořený prázdný disk, který stačí stáhnout, připojit do emulátoru a nahrát na něj operační systém Workbench.
Tvorba a správa disků probíhá v části CD & Hard drives.
Vytvoření zcela nového virtuálního disku probíhá přes tlačítko Add Hardfile
Zde v dolní části New hardisk image file uveďte požadovanou velikost disku (bezpečné velikosti jsou do 100 GB, 100 GB virtuální disk ale nikdy nezaplníte). Já budu vytvářet disk o velikosti 16 GB, nicméně vaše velikost disku může být klidně 1–4 GB a bude to taktéž stačit.
Aby si nový virtuální disk ihned neukrojil z vašeho skutečného pevného disku celou velikost, je doporučeno zatrhnout volbu Dynamic HDF. Tato volba při plnění virtuálního disku daty postupně zvětšuje velikost disku podle skutečného množství dat ve virtuálním disku. Volba Dynamic HDF není pro chod emulátoru nezbytná, je ale praktické ji používat.
Po zmáčknutí tlačítka Create uložte disk pod jakýmkoli názvem na jakékoli dostupné místo v počítači. Já použiju název MojeAmiga a uložím takto pojmenovaný disk například do Dokumentů.
V horní části okna Hardfile Settings se zobrazí cesta k umístění nového disku, viz první obrázek o pár odstavců níže.
Upřesnění:
Dynamic HDF převede originální hdf soubor na vhd (Virtual PC disk). Při zatržení Dynamic HDF se velikost souboru průběžně zvyšuje podle množství dat ve virtuálním disku. Bohužel tomu není naopak, tedy pokud z virtuálního disku s podporou Dynamic HDF smažete obsah, velikost souboru se nezmění. Alespoň toto je moje zkušenost z praxe.
Sparse file by mělo provádět to stejné co Dynamic HDF, jen je to starší technologie a v dnešní době již Sparse file nemá smysl používat.
Před zmáčknutím tlačítka Create jsou k dispozici ještě volby filesystémů (RDB/OSF/FFS atd.) a dostype. Nejsou nyní podstatné, nenastavujte je, nechte je ve výchozím stavu.
Virtuálnímu disku přiřaďte RDB (Rigid Disk Block), budeme do něj později zapisovat geometrii disku a nahrávat souborový systém. Po zmáčknutí tlačítka RDB mode zešednou políčka napravo i samotné tlačítko RDB mode. To je v pořádku, znamená to, že RDB byl vytvořen a aktivován. Taktéž si zkontrolujte, zda jsou zatrženy volby umožňující čtení, zápis a bootování. Jako HD controller nechce výchozí UAE, jiné volby (hlavně IDE) v tomto případě degradují rychlost i klíčové vlastnosti emulovaného řadiče a nyní je nenastavujte. Okno potvrdíte tlačítkem OK.
V případě pochybností, zda jste disk právně nastavili, vyberte v horní části řádek s popisem disku a přes tlačítko Properties změňte jeho vlastnosti. Disk lze v případě potřeby z emulátoru odebrat (tlačítko Remove) nebo pokud by vám nestačil jeden disk, můžete stejným postupem připravit další, tedy opět tlačítko Add hardfile.
Inicializace disku a zavedení souborového systému
Emulátor s virtuálním diskem po spuštění iniciuje řadič, což je v případě WinUAE uaehf.device. Tento řadič začne hledat disk a na něm souborový systém (FileSystem). Souborový systém, tedy systém organizace dat na disku, se uchovává v RDB, který jste v předchozím kroku vytvořili. Nyní budeme do RDB nahrávat souborový systém PFS3, konkrétně jeho aktualizovanou verzi pfs3-aio. Budeme potřebovat:
- Vytvořit sdílený adresář, do kterého „uvidí“ virtualizovaná amiga i vaše pc;
- souborový systém PFS3 All-In-One,
- komprimační utilitu lha,
- ADF obrazy disket Install a Workbench 3.1
Na toto umístění si z Aminetu stáhněte pfs3aio.lha a lha.run.
Nyní budeme potřebovat adf obraz diskety Install 3.1 a diskety Workbenche 3.1. Pokud máte skutečnou amigu i originální diskety, převeďte je do adf a pak do pc, pokud amigu ani instalační diskety nemáte vůbec, diskety lze koupit na AmigaForever, Vesalii, případně pohledejte na Google nebo se poptejte zde na fóru.
Adf obrazy disket se do emulátoru připojují v části Floppy drives. Diskety vložte v pořadí Workbench 3.1 jako DF0: a Install 3.1 jako DF1.
Toto pořadí je potřeba dodržet, protože budeme chtít používat komprimační utilitu lha a ta pro svoji funkčnost vyžaduje mathieeedoubbas.library, která se nachází na disketě Workbench 3.1. Tedy pokud byste z diskety Workbench 3.1 nenabootovali, lha utilita bude hlásit chybu Cannot open „mathieeedoubbas.library“, version 37. A na disketě Install 3.1 se zase nachází program HDToolBox, kterým budeme připravovat disk.
Nyní je potřeba nabootovat z diskety Workbench 3.1 (a za předpokladu, že máme jako DF1: vloženou disketu Install 3.1, připojený sdílený disk PC a připojený virtuální disk MojeAmiga).
Přes Execute Command a příkaz NewCli spusťte konzolu příkazového řádku Amiga Shell
A zapište tyto příkazy:
Příkaz copy pc:#? ram: zkopíruje kompletní obsah sdíleného adresáře pc do ramdisku emulátoru. Znaky #? znamení výběr veškerého obsahu, jedná se o obdobu *.* z pc světa. Znak # najdete na běžné české klávesnici pod kombinací Pravý ALT + x.
Příkaz lha.run rozbalí samorozbalovací archiv s utilitou lha optimalizovanou pro jednotlivé instrukční sady procesorů.
Příkaz rename lha_68020 lha přejmenuje delší název lha_68020 na lha, název se vlastně jen zkrátí, ale toto zkrácení není bezpodmínečně nutné.
A nyní přichází ten nejdůležitější příkaz, lha x pfs3aio.lha, který rozbalí archiv se souborovým systémem PFS3 a zpřístupní soubor pfs3_aio-handler, který budeme za chvíli nahrávat do RDB.
Okno AmigaShellu zavřete příkazem endcli, nebo gadgetem vlevo nahoře.
Nyní otevřete disketu Install3.1, v ní adresář HDTools a tam najdete program HDToolBox, kterým budeme načítat geometrii disku a v kterém budeme taktéž připravovat partitiony. HDToolBox na originální Amize 600, 1200 a 4000 používá jako výchozí řadič scsi.device, který budeme muset změnit na uaehf.device (což je nativní řadič emulátoru WinUAE), jinak HDToolBox potřebný řadič „neuvidí“ a disk nepůjde spravovat. Změnu řadiče lze provést podržením pravé myši na ikoně HDToolBoxu a aktivací příkazu Information (na horní liště).
Zde v ToolTypes vidíte řádek SCSI_DEVICE_NAME=scsi.device. Na něj klikněte a v dolní části jej opravte na SCSI_DEVICE_NAME=uaehf.device. Zápis potvrďte entrem a vše ukončete tlačítkem Save.
Nyní můžeme začít připravovat disk v programu HDToolBox. Nejdříve jej iniciujeme (načteme geometrii disku), pak zavedeme souborový systém, nastavíme partitiony a nakonec je naformátujeme. Spusťte HDToolBox dvojklikem. Objeví se okno,
v kterém musíte vybrat disk (řádek s informací SCSI a Unknown) a zvolit Change Drive Type.
V dalším okně vyberte Define New…
a v dalším načtěte geometrii virtuálního disku tlačítkem Read Configuration
v dalším okně zvolte tlačítko Continue.
Tím máme načtenou geometrii disku. Nepanikařte, pokud jsou vaše hodnoty jiné. Možná jste zvolili jinou velikost disku, možná máte jinou verzi WinUAE. Na tomto kroku není co pokazit. Dále taktéž nepanikařte ze záporných hodnot u velikosti (Size: ). HDToolBox ve Workbenchi 3.1 umí zobrazit disky pouze do velikosti 4 GiB (2^32 bajtu), je to chyba zobrazení, na funkčnost virtuálního disku to nebude mít žádný vliv. V tomto okně vše potvrďte tlačítkem OK. Tím se dostanete do okna Set Drive Type, kde opět zmáčkněte OK.
Hláškou o nenalezení FastFileSystemu se opět neznepokojujte, budeme používat lepší systém PFS3, resp. PDS3.
A jsme opět v úvodním okně HDToolBoxu. Pro jistotu vše uložíme tlačítkem Save Changes to Drive a vrhneme se do tvorby partitionů – Partition Drive.
V okně Partitioning jsou zobrazeny dva partitiony. Jeden je aktivní (ten levý černý) a pravý ne. Pravý aktuálně nepotřebujeme, tak jej označte a tlačítkem Delete Partition smažte. Smazáním pravého partitionu se automaticky aktivuje zbývající levý. Nyní zatrhněte zatržítko Advanced Options
a v dalším okně stiskněte tlačítko Add/Update…, kterým zavedeme souborový systém.
Objeví se okno File System Maintanance. Volíme tlačítko Add New File System.
Souborový systém jste si připravili před několika kroky, tedy tehdy, když jste rozbalili lha archiv pfs3aio.lha. Ten jste rozbalili do ramdisku, kde se nyní mj. nachází připravený onen důležitý soubor pfs3_aio-handler. Ten načteme do RDB zadáním cesty ram: pfs3_aio-handler. Pokud byste měli souborový systém uložený někde jinde nebo pod jiným názvem, zadejte správný název i cestu. Jedná se o jednorázové načtení, jakmile bude souborový systém v RDB, je možné původní soubor pfs3_aio-handler smazat z disku, už jej nebudete potřebovat.
Zápis potvrďte tlačítkem OK. Nyní se objeví okno Enter DosType for File System, v kterém nastavte indentifikátor souborového systému na hodnotu 0x50445303 (indentifikátor PDS\3) nebo na 0x50465303 (identifikátor PFS\3). Zde volíte, zda budou data na disk ukládána a čtena po blocích nebo po bajtech, já preferuji a doporučuji PDS\3, ale v případě uaehf.device je to asi jedno. Verzi ani revizi souborového systému neměňte. Zápis v řádku Enter Dostype for File System potvrďte entrem a okno zavřete tlačítkem Ok.
Nyní máme v RDB zavedený souborový systém Professional File System verze 18.0 od Michiela Pelta, který v roce 2012 převzal a vylepšil Toni Wilen. Okno zavřete tlačítkem Ok.
Dalším krokem bude zavedení souborového systému do partitionu disku. To provedeme tlačítkem Change.
V okně File System Characteristics je potřeba změnit nabízený souborový systém Standard File System na PDS\03, případně PFS\03, pokud jste jako identifikátor souborového systému použili hodnotu 0x50465303. Změnu souborového systému provádíte klikáním.
Kromě nastavení souborového systému (1) nastavte MaxTransfer na hodnotu 0x1fe00 (2) a vše potvrďte přes Ok (2). Hodnoty MaxTransferu by pravděpodobně mohly být i vyšší, ale WinUAE si s maximálními hodnotami používanými u běžných scsi.device (řadič Amigy 600, 1200 i 4000) bez problémů poradí. Masku 0x7ffffffe neměňte. Hodnoty na níže uvedeném obrázku lze považovat za ověřené a správné.
Dále upravte táhlem velikost partitionu (1) např. na 500 MB, dejte partitionu název (např. DH0), zkontrolujte, zda bude možné z partitionu bootovat (3), prioritu nechte na 0 (4) (v případě více disků nebo partitionů lze určit, kdo bude mít při bootování přednost – vyšší číslo má přednost. V našem případě je to jedno, necháme prioritu bootování na nule) a nastavte buffery (5), tedy množství paměti ram, která bude použita jako zásobník pro dočasné ukládání informací o obsahu navštívených adresářů a některých souborových vlastností).
U PFS3 je obvyklé nastavovat buffery v rozmezí 150–600 na partition. Dva buffery rovná se 1 kB ram, tedy 600 bufferů znamená, že budete mít o 300 kB paměti ram méně. V dřevních dobách amigy, kdy jsme neměli dostatek paměti, bylo vhodné najít rozumný kompromis, emulátoru můžete přiřadit stovky MB ram, takže nemusíte šetřit. Na níže uvedeném obrázku jsou vyzkoušené a správně nastavené všechny hodnoty. Velikost prvního partitionu DH0 není příliš vidět, je to ale 502 MB.
Nyní zbývá vytvořit druhý partition. Klikněte na tlačítko New Partition, následně do volného místa nahoře a dále postupujte jako v při definici předchozího partitionu. Tedy:
- Změňte název disku z CHANGE_ME na DH1
- Nastavte buffery (300)
- Botovací partition být nyní nemusí
- Add/Update není potřeba znovu nastavovat, volba si pamatuje předešlé nastavení
- V Change nastavte PDS\03 a MaxTransfer 0x1fe00
Vše následně ukončete tlačítkem Ok, čímž se opět vrátíte do prvotního okna HDToolBoxu. Zde vše tlačítkem Save Changes to Drive uložte a dejte Exit. Pravděpodobně budete informováni o tom, že pokud by se jednalo o úpravu disku s existujícími partitiony z předešlé doby, přijdete o data. Volte Continue.
Pokud proběhlo vše v pořádku, po rebootu se během krátké chvíle na obrazovce Workbenche objeví dva neiniciované partitiony DH0:NDOS a DH1:NDOS, které nyní stačí naformátovat.
Podržte pravé myšítko na ikoně partitionu DH0:NDOS a táhněte myší do horní nabídky Icons, kde je příkaz Format Disk.
Systémový disk pojmenujte Workbench (nebo jakkoli chcete), zrušte zatržítko Put Trashcan (koš nebudete s největší pravděpodobností chtít používat) a zmáčkněte tlačítko Quick Format. Rychlý formát stačí, plnohodnotný formát u velkých disků ve Workbenchi 3.1 nemusí kvůli omezení kapacity 4 GiB dopadnout dobře a pokud ano, dlouho by trval. U virtuálních disků, CF, SD i jiných karet včetně velkých klasických disků bez ohledu na použitý Workbench (1.x, 2.x, 3.x) vždy používejte Quick Format.
Pokud proběhlo vše v pořádku, budete o zdárném formátování informováni tímto oknem.
Stejný postup aplikujte na zbývající partition DH1:NDOS. Dejte mu název Games, Data, nebo jakýkoli jiný název, který považujete za vhodný.
Závěr
Takto připravený disk je možné v emulátoru použít pro instalaci jakékoli verze operačního systému Workbench. Taktéž je možné jej použít jako výchozí disk pro instalaci všech běžných nástaveb Workbenche, tedy pro instalaci Amikitu, AmigaSYSu, Classic Workbenche, AIAB, BetterWB a dalších.
Pokud by vám tento postup přišel příliš komplikovaný nebo by se vám nedařilo, dávám tento soubor ke stažení. Jedná se o prázdný vhd soubor, který lze naplnit až 16 GB dat, má dva partitiony (502 MB a zbytek), má nastavený RDB, v kterém se nachází připravený souborový systém Professional File System verze 19.2. Disky jsou naformátovány a stačí na ně nahrát operační systém. Aktuální velikost souboru ke stažení je 41 kB (po rozbalení cca 10 MB, jen 10 MB díky Dynamic HDF, viz výše).
Disk máme připraven, pojďme nyní instalovat operační systém, tedy Workbench.
Instalace Workbenche 3.1
Instalace AmigaOS 3.5
Instalace AmigaOS 3.9
. Kupodivu doopravdy. Bigfoot na tom dělá.
