V pátek 31. ledna před půlnocí jsem na několika zahraničních portálech začal zaznamenávat zprávu o vydání AmigaOS4.1 pro Pegasose2. Informace jevíce se zprvu jako čistý vtip postupně začala nabírat na váze tak, že jsem nakonec opravdu uvěřil. Měl jsem z ní samozřejmě radost, ale na druhou stranu jsem si kladl otázku, na co mi bude OS4.1 na Pegasosu, když tam mám MOS2.2, který je fakt dobrý. Během prvního únorového víkendu jsem na morphzone.org a amigaworld.net četl názory, z kterých převládala často skepse. Že se jedná o krok zpět (oproti MOSu), že to lidi budou kupovat jen z nostalgie, nebo že to bude výhodné jen pro vývojáře, kteří budou moci svůj software testovat jak na MOS tak AOS. Do pozitivních reakcí patřily spíše snílkovské představy a počátku sjednocování těchto dvou platforem. Na základně těchto diskusí jsem se rozhodl, že do OS4.1 nepůjdu, že je to zbytečné. Hlavně, moje finanční situace není teď zrovna růžová a neměl jsem vůbec chuť platit 4000 Kč (cca 140 Euro z Amigakitu včetně poštovného) za další hračku. Rozhodnutí nekupovat mi vydrželo do pondělí 2. února .

V pondělí objednáno, ve čtvrtek večer to amigakit odeslal, v pondělí ráno balíček přišel a obsahoval složenou krabičku, dva manuály (Installation Guide a Quickstart Guide) a instalační CD. Díky jiným povinnostem jsem instalaci provedl až v pátek 13., naštěstí úspěšně. Na Pegasosu mám dva disky: jeden 4GB obsahuje molk - Mac OS on Linux (OSX 10.3.9), druhý 80GB s MOS2.2. Ten má 3 partišny, bi0: (malý 50MB, který funguje jako zavaděč MOSu a nyní i AOS - Pegasosí "bios" se nazývá OpenFirmware a umí zavádět operační systém jen z disku s FFS), 20GB MOS a zbytek DATA. Partišnu s MOSem jsem zazálohoval, zrušil a udělal z ní 3 menší: MOSovou 9GB, AOS taky 9GB a protože AOS doporučuje vytvoření swapu, tak cca 2GB SWAP.


Zálohu jsem provedl s MOSU, nové dělení disku v MediaToolBoxu, což je něco jako HDToolbox na OS3.x systémech. Tady jsem zaznamenal dvě nedorozumění. Nejdříve mě MediaToolbox informoval, že mám upravit (aktualizovat) RDB, což jsem s mírnou obavou udělal. Dále mi nefungovaly šablony na přípravu jednotlivých partišnů, takže jsem je nastavil ručně tak, jak to znáte z HDToolboxu (a jak bylo popsáno v manuálu). Zbytek instalace proběhnul bez problémů, jen bych uvítal, kdyby se při instalaci neobjevovaly requestery typu nyní budete nastavovat klávesnici (a vzápětí ji opravdu nastavuju), nyní budete nastavovat jazyky, časovou zónu, rozlišení (a vzápětí je nastavuju). Na závěr instalace jsem ještě nastavil síť s automatickou detekcí na dhcp, nechal nakopírovat sobory, vytáhnul instalační CD a restartoval Pegasose.


OS4.1 se spustil v rozlišení 1280x1024 (nativní rozlišení mého 19" lcd), čímž jsem získal opravdu obrovskou plochu. Bohužel popisky ikon, menu a dalších byly velmi malé, takže jedno z prvních nastavení bylo zvětšení písem pro systémové objekty na hodnoty přes 20 bodů. AOS využívá, podobně jako MOS, transparentnosti oken. Oproti MOSu jsou transparentní pouze vnitřní plochy oken, nikoli rámečky a titulky oken. Dle mého subjektivního názoru to vypadá lépe. Nicméně transparentnost v MOSu je stále vyvíjena. Mezi další maličkosti patří fakt, že titulek okna mi silně připomíná grafickou podobu Windows XP. Toto ovšem patří do kategorie "téměř nepodstatné".

Horní menu je téměř identické jako na OS3.x, jen ve volbě Workbech je příkaz "Open Volume", který nabízí seznam dostupných disků pro otevření v okně. Nevzpomínám si, jestli v předešlých systémech byl v menu Ikona příkaz "Vysypat koš" a "Nadřazený adresář". Menu Okno nabízí klasické příkazy, velmi užitečná je volba pro vyhledávání. Ale ta je dostupná od OS3.5/9 automaticky. Bohužel nic víc tam není, není tam ani žádné udělátko na rozšíření jednotlivých menu. MOS má tohle automaticky, dokonce tam má odkazy na vyhodnocovací nástroje, např. System Monitor. V AOS4.1 musíte toto provést externím programem, např. AddMenu. MOS je možno jednoduše vypnout nebo restartovat v menu nebo klávesovou kombinací RAmiga+Q. AOS v základním menu bohužel nic takového neobsahuje, ale je možné udělat tlačítko alespoň na příkaz restart. Vypínání AOS je pruda, musím cca 5 vteřin držet on/off tlačítko.


Systémové klávesové zkratky fungují vesměs stejně jako v OS4.0 Classic, bohužel stejně jako v OS4.0 Classic fungují jinak zkratky pro správu zobrazení okna a uložení okna oproti OS3.9. Toto je dáno tím, že OS3.9 a OS4.x jsou produkty zcela různých firem. Klávesové zkratky samozřejmě s MOSem taky 100% nekorespondují, zásadně postrádám MOSový RAmiga+N (nové okno shellu), ale snad i to půjde časem nakonfigurovat. Seznam všech užitečných klávesových zkratek včetně nápovědy k workbenchi je k dispozici v české dokumentaci, za kterou je jistě záhodno pánům překladatelům poděkovat.



Rozložením klávesnice mě "štve" v obou systémech. V MOSu, pokud chci se shiftem zadat čísla, tak mi to cpe nějaké divné znaky a místo shiftu musím použít LALT, v AOS je tohle v pořádku, nicméně, z widlí a linuxu jsem byl zvyklý přes RALT nebo LCTRL+LALT zadávat znaky jako zavináč, euro, usd, ampersand a další a to můžu pro změnu zadat jen přes RALT a horní číselnou řadu.

Co se uspořádání a funkčnosti systému týká (z pohledu uživatele), nevidím zde oproti verzi Classic podstatnějšího rozdílu. OS4.1 je v adresáři Utilities vybaven spoustou prográmků (chybí Epistula (ale stejně zatím nepodporuje jabber protokol, takže mě to až tak nemrzí)). Co považuju za opravdu zásadní nedostatek, je absence lha a lzx. Vím, je k dispozici skvělý UnArc, ale pokud migrujete s DirectoryOpusem, resp. jeho konfigurací, je to problém. MOS má lha a mnoho dalších užitečných utilitek přímo v sobě a není je nutné stahovat z os4depot.net nebo aminetu.

Filosofie práce se systémem se nezměnila. Pokud jste pracovali s verzí 3.0 a výše, není nejmenší problém si rychle novou verzi 4.1 osvojit. Není tam žádný zásadní zádrhel, vše je jasně amigalike. Na druhou stranu musím říci, že se mi velmi líbí struktura MOSu, která se dělí na dvě části. Systémovou a jakousi uživatelskou. Prakticky to znamená, že někde v systému jsou nenápadně skyty systémové adresáře libs, l, c, devs a další, s tím, že uživatel vidí jiné libs, l, c, devs atd., do kterých podud dá aktualizace knihoven, zařízení, příkazů a dalších, je vždy v případě kolize jednodušší identifikovat, které soubory jsou nativně MOSové a kterými jsem si sám zprznil systém. V AOS je toto možné jedině vytvářením záloh a důsledným komentováním. A přiznejme si, kdo z nás to dělá pečlivě. Nehledě na to, že když data posílám přes ftp na zálohu, tak pokud si nedám pozor, ftp mi automaticky všechny komentáře nahradí svojí hláškou.

Neznám souvislosti vývoje grafické nástavby MUI, nicméně MOS používá MUI4.1 s opravdu obrovskými možnostmi nastavování jednotlivých částí systému. Není nemožné se v tom velmi rychle utopit. Nicméně, čím více nastavitelnosti, tím systém více vyladím ideálně ke své představě. AOS používá "jen" MUI3.9, který nabízí škálovatelnost menší, ovšem nikoli nedostatečnou.


Programy

Neměl jsem zatím čas detailně prozkoumávat mnoho programů, nicméně to, co jsem spustil, předčilo mé očekávání.

OWB

Orygin Web Browser je součástí systému, ale v nějaké velmi staré verzi ze srpna 2008. Stáhnul jsem nyní aktuální verzi 3.6, která chodí dobře. Podle některých informací padá, nicméně ne u mě. Prosurfoval jsem hodiny na desítkách stránkách a zatím jsem skoro nenarazil na zásadnější problém. Co zatím nefunguje, je možnost stahování. Pokud se pokusím stáhnout data, po kliknutí na link se zobrazí rozsypaný čaj. Takže pro stahování používám iBrowse. Další nevýznamnou drobností je nemožnost přepnout barevné schéma na Proberových stránkách z červené na modrou nebo zelenou. OWB se mi jinak jeví jako rychlejší prohlížeč než Opera nebo Firefox na mém obstarožním P4. Zobrazování stránek je okamžité. Rozbalování nabídek např. na amiga.probers.info (novinky, česká scéna, encyklopedie,...) je subjetivně o 30% rychlejší než pod Operou nebo Firefoxem na pc. Pod OWB jsem schopen bezproblému přistupovat k účtu v mBank a provádět platby (prakticky ověřeno). OWB ve verzi pro MOS je k dispozici v první verzi. Je subjektivně o cca 50% pomalejší, ale je to dáno tím, že Fab tuto verzi udělal za 3 týdny (úctyhodný výkon), ale Jörg na AOS verzi pracuje rok a něco.

Já jen dodám, že celý tento článek píšu v Google Docs na AOS4.1 a OWB3.6. O OWB a google docs se můžete více dozvědět z Lukyho článku.


Pete's FTP

Potřeboval jsem nějakého ftp klienta, tak jsem z osdepot stáhnul Pete`s ftp. Je stabilní a hlavně podporuje OpenSSH kryptování, čili pokud se budu přihlašovat na nějaký prostor, není tak snadné odchytit přihlašovací údaje.


Directory Opus

Na aminetu jsem našel verzi 4.18.12 z října 2008, do které jsem nahrál konfigurák z OS4.0 Classic a zatím jede vše jak má. Moc jsem toho ale nedělal, jen nějaké pakování, kopírování redefinice základních tlačítek a pod.


AmiNetRadio & TuneNet & Jabberwocky

Vše jede v pohodě, u ANR je jen "známý" bug, který po jeho vypnutí vyvolá GrimReaper okno.


DVPlayer 0.67 OS4.0 Special Edition

Zatím jsem nerozhodil zvuk. Zvuk všude jinde funguje jak má, ale v dvplayeru ticho nebo šumění. Předpokládám, že to bude nějaká maličkost, ale zatím nebyl čas se tomu věnovat. Obraz je samozřejmě naprosto bezvadný.


Hry

Můj stroj na hry není. Pokud si budu chtít hry zahrát, raději zapnu Amigu 1200 a na ní si dám nějakou klasickou pecku. Zatím jsem zkoušel aktuální Wesnoth, které jsem nikde neviděl rychlejší. Na widlích i na MOSu jsem měl velké výhrady vůči scrollingu, na AOS v této verzi se zdá, že je to dobře optimalizováno. Tahy jsou velmi rychlé a hudba klasicky podmanivá.


Kdysi jsem si koupil na Amigakitu ScummVM verzi Simona Sorcerera 1&2. Oproti AmigaOS4.0 Classic se to hýbe samozřejmě svižněji, nicméně grafika je pixelovatá, takže doporučuju raději hrát na klasické Amize. Pro neználky, WHDLoad hry opravdu nepojedou.

Kompatibilita se starším software

Emulaci Motoroly 680x0 má v OS4.x na starosti Petunia. Zatím jsem zkoušel jen pár programů. Hlavně jsem byl zvědavý na Imagine. Testovaná verze 5.0 se normálně spustí. Vytvořil jsem v ní na rychlo základní projekt s pár objekty, vybarvil a vyrenderoval. Vše v pohodě. Imagine pod MOSem jde taktéž spustit, ale bohužel v okamžiku vyvolání jakéhokoli requesteru program padá.

Dále jsem zkoušel Scenery Animator a Vistu Pro. Vytvořil jsem jednoduché projekty, které je bez problémů vypočítaly. Jak budu mít čas, nainstaluju ImageFX4.5 a Real3D3.5, ale zde nečekám potíže.


Nedostupné ovladače

AmigaOS4.1 v Pegasosu2 zatím nepodporuje GBitovou síťovku a FireWire port. Díky licenčním podmínkám Marvell Discovery není prý dostupná dokumentace k síťovce. Rogue se nechal slyšet, že s FireWire nebude ztrácet čas, o gbitu ale uvažuje. Pokud bude dokumentace, bude s největší pravděpodobností i ovladač. Nebrání se ovšem, aby příslušné ovladače napsal kdokoli z komunity.

Nakonec

OS4.1 na Pegasosu2 je velmi svižný, stabilní systém, nicméně nevidím podstatný rozdíl vůči MOSu 2.2, resp. snad brzy uveřejněné verzi 2.3. Nevím, jestli je to zvykem, ale MOS se mi lépe ovládá. AOS je pro mě příjemná hračka, ale pokud nevyvíjíte aplikace, nevidím nutnost jej pořizovat. Většinu softu spustitelného pod OS4.1 spustíte i pod MOSem, a pokud ne, je možno pod MOSem spustit OS4 emulaci a tím zvýšit procento úspěšnosti spuštění OS4 programů. Hyperion dle mého názoru tímto udělal dobrý obchodní tah, jen je škoda, že s ním přišel až nyní (pravděpodobně díky sporu s AInc.). Podle těchto informací bylo již možné spustit AmigaOS4.0 na Pegasosu v roce 2006. Nakonec prý i samotné Friedeny překvapilo, jak snadná portace 4.1 byla. Rougue na amigans.net prohlásil, že Hyperion jede podle přesně naplánované strategie. Osobně z toho vyvozuji, že další fází by mohl být OS4.1 pro Pegasose1 a PPC verze MacMini (která se již 3 roky nevyrábí).