Jak už název napovídá, letos se konal poslední Breakpoint v historii a naše obvyklá skupina scene nadšenců z Artwaye si ho nenechala ujít. Organizátoři nás už minule trochu připravili na to, že jsou staří a že je obrovská akce již unavuje. Na finální rozhodnutí o tom jestli bude nebo nebude se čekalo na poslední chvíli a napětí podněcovaly horké diskuze na scenerských webech. Poté, co se oficiálně spustil BP 2010, bylo vše jasné. Již během prvního dne se zaregistrovaly stovky návštěvníků, obecně se očekával rekordní zájem a návštěvnost. Tušili jsme, že půjde asi o ten nejlepší Breakpoint „ever“. Vše se naplnilo jen na malou drobnost, návštěvnost z česka byla letos naopak rekordně nejnižší.

Nebudu Breakpoint představovat, psal jsem o něm minulý a předminulý rok (hezky BP představili i na německé televizi). Akce se konala opět během velikonočních svátků, opět v Bingenu na Rýnem ve sportovní hale a organizovali ho opět ti samí sceneři v čele se Scampem. Představím raději českou výpravu: Derrik, KillJoy, Wayne, Visáč, Řrřola a já Jack-3D. Dopravním prostředkem byl devíti-místný Ford Transit, který se nám, jak jsem již předeslal, nepodařilo celý naplnit lidmi (inu, zbylý prostor se vyplnil Plzní).

Před Breakpointem aneb demo-příprava

Na minulém Breakpointu se naše skupina Artway velmi úspěšně prezentovala Factorovým prvním místem v oldschool music a mým třetím místem v grafickém compu. Jenže Breakpoint je demoscene party a tak jsme si předeslali prezentovat se letos přímo v hlavní Amiga demo kategorii. Tomu předcházela důmyslná příprava a několik schůzek celé naší party. Napsal jsem scénář, rozdělil role a všichni se jich zhostili tak, že do Breakpointu jsme měli demo „skoro“ hotové. Navíc jsem v hlavě nosil ještě scénář k PC demu a měsíc před Breakpointem ho začal realizovat. Týdenní dovolená před akcí mi dovolila na 90% PC demo dokončit a tak jsme do Německa vezli dema dvě.

Čtvrtek aneb cesta z města

S menším zpožděním jsme kolem osmé vyrazili S Derrikem z Frýdlantu směr Praha. K Visáčovi jsme jako vždy bloudili, jelikož já jako navigátor stojím za nic a Derrikovi se Praha už léta mstí. Po najetí extra 30 km jsme Visáče našli a výprava pokračovala dále do Tachova. Jen pro informaci, s Řrřolou jsme poznali a potkali až na „brejku“, cestoval s námi až na zpáteční cestě. Cestu do Tachova jsem si zpestřili zajížďkou dalších 40 km do Německa a zpátky, minuli jsme totiž kvůli clonícím kamiónům odbočovací ceduli. V Tachově jsme nabrali Wayna, KillJoye a 42 půllitrových plechovek Plzně a vydali se „znovu do Německa“ ;o)


Pátek aneb vybalit a makat

Mně osobně cesta uběhla jedna dvě, spal jsem. V brzkých ranních hodinách nás stihla ještě těsně před Bingenem zmást slečna v GPSce, ale poté, co jsme ji vypnuli a sledovali cedule, jsme zdárně dorazili na místo ;o) Na parkovišti již čekala asi stovka scenerů a během dalších pár hodin se parkoviště úplně zaplnilo. Fronta na vstup byla „hustá“ a hlavní organizátor Scamp přilíval olej do ohně neustálým pozdržováním otevření hlavní brány. Po asi hodinovém zdržení se brány otevřely a po zaplacení 55 EUR začal tradiční hon na dobrá místa. My jsme naštěstí byli jedni z prvních v sále a tak jsem si zabrali dobrá místa v prostředním bloku vzadu hned u uličky. Přes svá místa jsme si rozprostřeli českou vlajku a nanosili mašiny.

Sál se rychle plnil, volná místa ubývala a diváci sem tam viděli promítané demo prokládané různými slajdy včetně instrukcí co se smí a co ne. Sál a předsálí bylo vyzdobeno ve stylu rozkladu, bourání, rekonstrukce, … tak aby to navodilo atmosféru. Tady je video „walkthrough BP2010“.


Abych byl upřímný, příliš jsme se nezdržovali sledováním okolního dění a začali dokončovat dema. Na mém PC demu šlo jen o kosmetické úpravy, vyladit splajny pohybu kamer, osvětlení scén, objektů, vylepšit textury, otestovat chod dema na jiných strojích a grafických čipech. Na Amigáckém demu toho chybělo mnohem více, ladily se palety, dokreslovala pozadí scén, měli jsme chyby na 3D objektech, textury neseděly a hlavně nebyla jistá muzika. Čas byl do neděle 14:00 a to nám dávalo reálnou šanci dema dokončit včas.

Pracoval především KillJoy na kódu a Derrik na 2D grafice, já jsem měl 3D objekty opravené hned a spíš jsem prudil Killa s maličkostmi jako změnit úhel pohledu na objekty apod. Také jsem dovymýšlel rýmovaný text, když už jsem si tuto zajímavost na začátku prosadil. Kluci celkem dobře spolupracovali a my se mohli s Waynem občas potulovat po areálu, sledovat zajímavosti a u stánků s občerstvením baštit currywursty a pizzu (mmmňam!). Viděli jsme, že letos přijelo o poznání více Amigistů a klasických Amig tu bylo spousta (my měli Amigu jen jednu a všichni ostatní UAEčka). Amigu tu měli všichni rádi, nebylo 30 minut, aby někdo nahlas nezvolal Amííígááá a nesetkal se s hlasitou odpovědí Ááámííígááá. Jelikož jsem měl tričko s Amiga logem, hodně krát volali přímo na mě, bylo to pěkné ;o)


Z pátku na sobotu jsme nikdo moc nespali, spíš pracovali na svých produkcích a pili pivo. Ovšem první noc je velká sláva, všichni se zase rádi vidí, klábosí, popíjejí a tancují. Dobře toto vystihuje následující perfektně sestříhané video.

Sobota – čokoláda

Nervozita z nedodělaných dem nás nenechala dlouho spát a navíc včerejší pivo se tlačilo z měchýře ven. Jako každý rok, první noc a ráno poté se nese ve znamení „ožralejch Němců“, ti zkrátka neumí pít a spousta z nich to první noc přežene. Večer je potřeba dát si pozor, aby si k vám některý z nich omylem nevlezl do spacáku a ráno je zase nutné dívat se kam šlapete. Návštěva toalet je také zážitek a o opravdovém štěstí může mluvit ten, který najde neucpané umyvadlo. Úklidovka dá samozřejmě všechno do pořádku (až na ty Němce) ;o)

Ke zlepšení rána je nejlepší snídaně. Stánky rychlého občerstvení sloužící až do brzkých ranních hodin jsou po úsvitu zavřené a otevřený bývá jen ten s těstovinami, kde Gertruda, Ulrika a Ingrid připravovaly míchaná vajíčka na špeku s čerstvými houskami, hmmm lahoda.

Postupně se sál dostal do varu jako předchozí den (ukázka zaplněného sálu tady a tady). Procházkou člověk zahlédl převážně grafiky dotvářející své „handmady“. Bylo taktéž možno zahlédnout skupiny dodělávající svá dema či intra. Hlavně „intraři“ měli už jen pár hodin na dokončení a šperkovali, synchronizovali, kompilovali... Kousek od nás seděl Blueberry, měl s sebou notebook s UAE, kde své 4k intro programoval, ale také pravou A1200, na které testoval. Sousedil s kluky od Focus Design, kteří něco stále assemblili. Kdo mohl tušit, že na letos na Brejku vydají hned 5 produkcí (4 intra a jedno demo).


I my jsme nezaháleli a Kill s Derrikem se po 3 hodinách spánku opět pustili do práce. Já jsem prokládal práci se zábavou. S Waynem jsme při jedné z našich procházek narazili na Řrřolu. Usměvavý skromný kluk se s námi rád pustil do řeči až jsme byli mile překvapeni. Další zajímavou osobností se kterou jsem se potkal byl Chaos (hlavní kóder Farbrausch a bývalý velmi aktivní Amiga scener). Při mém ladění dema uviděl jak pracuju v „jeho“ demotoolu .werkkzeug 1.2 a hodil se mnou řeč přímo u stolu. Byla to pro mě čest a kdo ví, poprosil jsem ho o vydání novější verze demotoolu, uvidíme co z toho do budoucna vzejde.

Večer byl ve znamení dvou hlavních akcí, Amiga 4k a 64 intra a poté předávání Scene.org. Ale ještě než na ně došlo, organizátoři nám chtěli něco velmi důležitého sdělit. Scamp poděkoval za účast a připravil nám malé překvapení. Pustili nám video, kde všichni organizátoři odjíždějí v jedné dodávce do Globusu. Tam za běžného denního provozu naházejí veškerý čokoládový sortiment zběsile do několika nákupních košíků, kolemjdoucí lidé jen s otevřenými ústy sledují a nestačí se divit. Nakonec celá výprava bez zaplacení odjíždí a přijíždí až do sálu, kde mezi nás všechny ty Milky rozhází. Doporučuji shlédnout to celé na následujícím videu.

Posilněni čokoládou jsme čekali na první Amiga compo a to 4k a 64k kategorie. Obyčejně bývávaly obě intro kategorie spojené kvůli nedostatku příspěvků (pravidlem soutěže jsou minimálně 3 příspěvky v kategorii). I letos by tomu tak bylo nebýt však skupiny Focus Design. Ti do obou kategorií přispěli dvěma tedy dohromady čtyřmi intry. 4k vévodilo intro od Loonies a Blueberry opět ukázal, že je jednoznačný král assembleru. Také vítězné 64k intro Charger od Focus Design bylo skvělé a mě osobně nadchnulo svou muzikou a synchronizací, no prostě Amiga intro compo byl perfektní sobotní rozjezd ;o)

Po intrech přišla řada na předávání cen Scene.org. Věřím, že všichni víte o co jde. Našimi želízky v ohni byly samozřejmě všechny 3 Amiga produkce (Jesus Christ Motocross/Nature&Traktor: 4 nominace, Luminagia/Loonies: 1 nominace, Lightshaft/Elude: 1 nominace) a nesmím opomenout Řrřolovo 256b intro. S Waynem jsme se vsadili o pivo kolik Jesus Christ Motocross dostane cen, on tvrdil jednu, já více. Nevyhrál ani jeden z nás, nakonec totiž nazabodovala žádná z Amiga produkcí. Zadostiučinění nám může být však Řrřolovo vítězství v kategorii Best technical achievement. Bohužel zase vyhráli několikrát Fairlight, CNCD a ASD, a vyfoukli tak amigáckým produkcím všechny Scene.org sošky (jo jo, to by chtělo TBL comeback a pak by si PC dema ani neškrtla).

Neděle aneb zmatky

Situace z minulé noci se opakovala, kluci pracovali snad do 5ti ráno. Ovšem já to dopoledne už definitivně zabalil ;o) … do ZIPu své demo samozřejmě. Bohužel na druhé straně přišla krize, zbývalo necelých 6 hodin do odevzdání a Amiga demo nebylo stále hotové. Rozhodovali jsme se jestli to vzdát a demo uvést na jiné párty, nebo pokračovat a zeptat se organizátorů, jestli by nám nedali pár hodin navíc. Rozhodně jsme byli už u konce, ale vydat nedokončené demo by byla zase škoda.


Šli jsme tedy za organizátory konkrétně za Charliem (hlavním organizátorem Amiga compo sekce) jestli by nám nedal hoďku-dvě k dobru. Povedlo se, souhlasil a kluci začali finalizovat. Vše skončilo „dobře“, demo se dodělalo, zabalilo a odneslo do nahrávacího studia na USB flashce. Wayne byl ten vyvolený a donesl ho tam osobně, přičemž ve studiu zahlédl, že počet Amiga dem se blíží deseti a tudíž se máme na co těšit. Byli jsme rádi, rozdělali Plzničky a šli na wursta. Okolo desáté večer bylo oznámeno hodinové zpoždění Amiga demo compo a tak jsme šli všichni až na Derrika na večeři. Bohužel jsme netušili, že zpoždění je kvůli našemu nefukčnímu demu a těsně po ohlášení zpoždění nás organizátoři začali vyvolávat. To jsme však s Waynem nezaslechli a jediný Derrik, který zůstal v sále nás šel v tom tisícovém davu hledat. Čas letěl, Charlie pozdržoval Amiga compo jak to jen šlo a bohužel kvůli nám.

Nakonec Derrik našel Wayna, popadli jeho Amigu a letěli do studia. Tam se vše nahrálo z Waynovy Amigy a Charlie mohl konečně dát pokyn zahájit soutěž. Začalo compo, jako první demo se pustilo to naše (tady někdo zachytil začátek Amiga Demo compo). Líbilo se, obecenstvo tleskalo a my nemysleli na nic jiného, než jak se odvděčit Charliemu, který se tolik obětoval, aby pustil do soutěže naši průměrnou produkci. Dostal 6 plechovek Plzně, víc jsme už neměli.

Ovšem až po našem demu to teprve pořádně začalo, čekalo nás totiž ještě 10 dalších! Amiga demo compo bylo naprosto bombastické, tak hojnou účast jsme tu ještě neměli. Vrátily se Ozone (po 11 letech) a Desire (po 13 letech), obě produkce kvalitní a úžasné. Nechyběli Elude, kterým poslední dva ročníky unikla první místa a letos se konečně dočkali. Leč bylo to těsné, demo Metropolice od Ghostown&RNO bylo z mého pohledu jako celek o něco povedenější. Nesmím zapomenout na návrat Haujobb, další funny demo od Nature&Traktor (bohužel sázka na stejnou kartu letos tak úplně nevyšla). Dále se tu představili A1k.org, Tulou a Ontoclasia od Software Failure (demo vytvořené jedním člověkem).

Po Amiga demech začala PC dema. Oproti minulým ročníkům jsem nešel spát, ale bedlivě čekal, až pustí to moje. Organizátoři pouští dema podle jejich kvality, první jsou většinou takové trpárničky a ke konci pouštějí ty nejlepší kousky. Čekal jsem tedy kolikátého mě pustí, tím budu alespoň tušit svou úspěšnost. Pustili mě až desátého, reakce publika předčila mé očekávání, „uspokojený“ jsem tedy rozbalil spacák a usnul. Však vítězná PC dema si pustím někdy jindy.

Pondělí aneb home sweet home

Naše poslání jsme splnili a dema ukázali. Od Amiga dema jsme chtěli jediné, neskončit poslední, někteří z nás si kladli i vyšší cíle, ale letošní ročník přinesl tolik výborných a dobrých dem, že neskončit poslední mi přišlo jako úspěch. U PC demo compo je většinou polovina dem hnusných a na druhou polovinu se dá koukat. Dával jsem si tedy vyšší cíle a to skončit do 10. místa. Obojí se nakonec povedlo, Amiga demo neskončilo poslední, ale o jednu příčku výš a PC demo se umístilo na skvělém 8. místě. Spokojení jsme začali balit a spolu s Řrřolou se vypravili směr Česká Republika.

Cesta byla perfektní, žádné zácpy ani kolony, konverzace v autě byla čistě monotématická ohledně scény a v čechách jsme byli jen bys řekl „švec“. Byl už večer, tak jsme si v Tachově dali tradiční večeři v Baileys a poté se s Killjoyem a Waynem rozešli. Visáče a Řrřolu jsme v pořádku dovezli až před dům v Praze. V Liberci pak, odkud výprava za posledním Breakpointem začala, také úspěšně skončila. Škoda jen, že nás letos jelo z ČR tak málo.

Možná se ptáte, je tedy s Breakpointem dočista konec? Není, většina současných BP organizátorů chce s velikonoční tradicí pokračovat a byla tu Mekka Symposium, po ní byl Breakpoint, bude tu něco jiného. Nikdo neví jak se to bude jmenovat, kde to bude, ale pevně věřím, že tu bude prostě něco nového. Také pevně věříme, že budou zachovány 3 amigácké kategorie a 2 pro C64, protože bez nich by to už nebylo ono. Však nechme se překvapit. Do té doby se těšte třeba na Artway party 2010 v Tachově (2.7 - 5.7.2010) ;o)

Dema, intra z BP2010, která byste si neměli nechat ujít (Jackův výběr):