Jsem masochista a zahrál jsem si nejhorší hru roku 1996 Kang Fu. První jsem byl nadšený ze hra obsahuje přístupové hesla do jednotlivých levelů. Při hraní jsem zjistil, že rozhodně se vám neobjeví heslo po dohrání každého levelu. Tak jsem si řekl, že to dohraji na obtížnost beginner. V této obtížnosti hra obsahuje jen 5 levelů. Tak jsem to pak hrál znovu na obtížnost normal, kde hra obsahuje všech 10 levelů. Abych si hraní usnadnil, tak jsem si občas uložil pozici v emulátoru. Hra se honosí nevídaným technickým zpracováním. Obsahuje digitalizovanou grafiku a do ní nakreslené objekty jako nepřátelé. Tato kombinace je smrtelná. U digitalizované grafiky netušíte, co je plošinka a kde se dá vyskočit. Srandovně nakreslené postavičky vypadají jako od dětí ze školky. Výsledný dojem je katastrofický. Úvod a závěr hry obsahuje fotky klokanů, které jsou ale mizerně zdigitalizované a jsou v nich rušivé pruhy. Při hraní máte k dispozici několik zbraní. Jakmile získáte bumerang, už level v pohodě uhrajete. Různě poletující nepřátelé se s ním parádně likvidují. Po každém levelu se musíte vypořádat s bossem. Většinou stačí vybrat ideální zbraň a jen stojíte na místě a bosse ničíte. Po dohrání hry se objeví hláška, že se uvidíme v Kang Fu 2. Jsem rád, že druhý díl nevznikl . Víc než 20% bych této hře nedal.



Přístupové hesla do levelů jsou pro obtížnost begginer 2 - BLERK, pro normal 2 - KLOOT, 6 - HOEWA.

Ta hra by nebyla špatná, kdyby se grafika podobala třeba hře Donkey Kong Country na SNES. Podle mě běží Kang Fu v AGA dual playfieldu, 16 barev popředí, 16 pozadí a do toho barevné přechody tvořené pomocí copperu. Technicky stejně je tvořena hra Flink, která je super.