Kuk! Tak taky něco málo o sobě a počítačích.
První byl gumáček cca v roce 84 (to mi bylo 5 let), vzápětí se tátovi povedlo sehnat ZX Spectrum+ a na něm jsem strávil většinu té části dětství, kterou si už stejně moc nepamatuju. Co si ale pamatuju živě, byl bombarder, bomb jack, boulder dash a enduro racer!
Nekdy v té době jsem se v domově dětí a mládeže potkal is IQ 151, PMD 85 a Karlem. Karla jsem sice neocenil, na to jsem byl příliš mlád, zato IQčkem bych ubil i vola. Asi si ze mě dělali prdel, nevím. Trefit na IQ prstem tlačítko a ještě ho správně zmáčknout jsem považoval za boj, který nebylo lze vyhrát, a tváří v tvář ZXS+, který jsme měli doma, jsem prostě v tomto boji podlehl. A Karel si to u mě na dlouhá léta posral...
Přibližně v roce 88 táta někde schrastil starou dobrou tlustou C64ku, která nás všechny fascinovala tím, že uměla mluvit (a v případě chiméry i strašidelně ryčet). Tuhle dobu považuju za napůl šťastnou, vždyť jsem tenkrát mastil gianu, quest for tires, wizard of wor a další pecky, a napůl za napjatou, protože jsem v závěru tohoto období z vlaku zahlídnul amigu a od té doby jsem nějak nemohl klidně spát. A jak začaly přicházet konverze z Amigy na C64, spánek začal být ještě mnohem těžší.. turrican II neuměl hejbat bouchačkou a podivně se poškubával, North&South se odehrával jen na hrací desce.....
V 93. jsem konečně vysomroval peníze a jelo se do německa. A600 jsme koupili za cca 350 marek (táta sice ukazoval na ňákou pikslu za 550, ale na to, aby byla dobrá, byla podle mě příliš velká, jednalo se o A1200 a já odjel domů v blaženém nevědomí) a tak se začalo nejhezčí období mého počítačového dětství. Zasáhlo mě v tom nejvnímavějším věku, trvalo krátce a zarylo se do mě zřejmě až do smrti.. můj 'ordinateur fatale'.. settlers, cannon fodder, mega lo mania, shadow of the beast 3, chaos engine, ishar............ ach jo. Amiga znamenala převrat. Převrat po všech stránkách. Kdo nikdy necítil vůni nových disket plných kradených her, kdo nestál každej den před trafikou a nedoufal v další díl excaliburu a kdo nevolal každej den svýmu dodavateli, kdy bude například K240, nežil.
Prodal jsem ji o necelé dva roky později a následovalo dlouhé, hezké ale nezajímavé období PC a návrat k amize. Tu chybu s A1200 jsem už neudělal. Na druhej pokus ovšem. A600 měla přednost. Abych nebyl nespravedlivej, na PC jsem zažil ještě jednu převratnou událost, a sice, když jsem poprvé viděl monster truck madness s podporou 3DFx. To už ale nebylo takový... už NIKDY to nebude takový.
Dneska jsem navíc s hrůzou zjistil, že v naší hale, kde trávim hodiny a hodiny času posledních dvacet let, se pravidelně konala amiga párty. Podle fotek jsem ale nikoho zdejšího nepoznal.. zúčastnil se toho vůbec někdy někdo z Tachova????
První byl gumáček cca v roce 84 (to mi bylo 5 let), vzápětí se tátovi povedlo sehnat ZX Spectrum+ a na něm jsem strávil většinu té části dětství, kterou si už stejně moc nepamatuju. Co si ale pamatuju živě, byl bombarder, bomb jack, boulder dash a enduro racer!
Nekdy v té době jsem se v domově dětí a mládeže potkal is IQ 151, PMD 85 a Karlem. Karla jsem sice neocenil, na to jsem byl příliš mlád, zato IQčkem bych ubil i vola. Asi si ze mě dělali prdel, nevím. Trefit na IQ prstem tlačítko a ještě ho správně zmáčknout jsem považoval za boj, který nebylo lze vyhrát, a tváří v tvář ZXS+, který jsme měli doma, jsem prostě v tomto boji podlehl. A Karel si to u mě na dlouhá léta posral...
Přibližně v roce 88 táta někde schrastil starou dobrou tlustou C64ku, která nás všechny fascinovala tím, že uměla mluvit (a v případě chiméry i strašidelně ryčet). Tuhle dobu považuju za napůl šťastnou, vždyť jsem tenkrát mastil gianu, quest for tires, wizard of wor a další pecky, a napůl za napjatou, protože jsem v závěru tohoto období z vlaku zahlídnul amigu a od té doby jsem nějak nemohl klidně spát. A jak začaly přicházet konverze z Amigy na C64, spánek začal být ještě mnohem těžší.. turrican II neuměl hejbat bouchačkou a podivně se poškubával, North&South se odehrával jen na hrací desce.....
V 93. jsem konečně vysomroval peníze a jelo se do německa. A600 jsme koupili za cca 350 marek (táta sice ukazoval na ňákou pikslu za 550, ale na to, aby byla dobrá, byla podle mě příliš velká, jednalo se o A1200 a já odjel domů v blaženém nevědomí) a tak se začalo nejhezčí období mého počítačového dětství. Zasáhlo mě v tom nejvnímavějším věku, trvalo krátce a zarylo se do mě zřejmě až do smrti.. můj 'ordinateur fatale'.. settlers, cannon fodder, mega lo mania, shadow of the beast 3, chaos engine, ishar............ ach jo. Amiga znamenala převrat. Převrat po všech stránkách. Kdo nikdy necítil vůni nových disket plných kradených her, kdo nestál každej den před trafikou a nedoufal v další díl excaliburu a kdo nevolal každej den svýmu dodavateli, kdy bude například K240, nežil.
Prodal jsem ji o necelé dva roky později a následovalo dlouhé, hezké ale nezajímavé období PC a návrat k amize. Tu chybu s A1200 jsem už neudělal. Na druhej pokus ovšem. A600 měla přednost. Abych nebyl nespravedlivej, na PC jsem zažil ještě jednu převratnou událost, a sice, když jsem poprvé viděl monster truck madness s podporou 3DFx. To už ale nebylo takový... už NIKDY to nebude takový.
Dneska jsem navíc s hrůzou zjistil, že v naší hale, kde trávim hodiny a hodiny času posledních dvacet let, se pravidelně konala amiga párty. Podle fotek jsem ale nikoho zdejšího nepoznal.. zúčastnil se toho vůbec někdy někdo z Tachova????
.
Amiga OCS, ECS, AGA, CGX, PPC
Komentovat