Zdravím všechny Amigisty!
Pro představení mi dovolte krátký příběh...
První kontakt
Někdy po roce 1990, kdy mi bylo deset jsem se začal náhodně potkávat s různými počítači. Jmenovitě PMD-85, IQ 151 nebo Consul. Většinou nás k tomu pustili vedoucí zájmových kroužků nebo v počítačových učebnách za přísného dohledu učitele. Většinou jsme se museli střídat u nějaké hry. Úplně první programování probíhalo na ZŠ na již zmíněných Consulech propojených do sítě, kde byly monochromatické monitory, 8" diskety...paráda
Bavilo mě to a už tehdy jsem tušil, že něco podobnému se budu chtít věnovat.
Mimochodem, někde jsem se dočetl, že ta učebna byla celkem rarita a celá síť Consulů později putovala ze školy rovnou do technického muzea
Druhý a třetí kontakt
Byli jsme tři. Jeden kámoš byl zazobanej a druhej ještě víc. Jeden měl s bráchem "napůl" ZX Spectrum na černobílý TV, druhej C64 s barevným monitorem, kazeťákem, 5,25" disketovkou a tiskárnou. No a pak já, kterej nebyl zazobanej a ještě k tomu bez počítače
Asi rok jsme každý den po škole chodili pařit hry na ZX Spectru a žrát topinky nebo jsme pařili hry na C64, žrali topinky a očumovali sestru jednoho z nich Je snad jasné, co vyhrálo... přece C64 s barevným monitorem 
Alespoň jsem si zkusil BASIC a víc zjistil co to je Commodore C64.
Výlet
Víte jak po roce 1989 se všichni zbláznili a pořád jezdili na výlety na západ? No tak naše rodina nebyla jiná. Při jednom z těchto výletů v roce 1992 jsem kdesi v Německu viděl v jednom nákupním středisku velkou ceduli Commodore a bylo zle. Velký zle! Prvně jsem šel zírat na již důvěrně známý C64, pak jsem viděl A500 s nějakým demem a už jsem nechtěl odejít Byl jsem jak u vytržení. Naši mi vyhrožovali, že mě v Německu nechají a pojedou zpátky do Československa beze mě. No a mě to bylo v tý chvíli asi i jedno Matně si vzpomínám, že tam byla cenovka 899 DM Nakonec jediný co jsem si z Německa odvezl byla vzpomínka na tříhodinové slintání v nákupním středisku a leták na A4, kde byla barevně vytisknuta počítačová sestava s příslušenstvím a magický nápis Commodore Amiga 500.
Vystřízlivění a bude mi třináct
Po příjezdu mi bylo jasné, že Amiga nebude. Nevím jak teď, ale dřív bylo asi běžné, že dětský pokoj byl vytapetovaný plakáty svých idolů. U nás doma ne. Naši byli starší, přísní a řekněme že ze "starý školy". Ani návštěvy za mnou nemohly... Jednu věc jsem si ale prosadil...ten leták s Amigou jsem si na zeď nad postel prostě nalepil
Z letáku už jsem měl nastudované všechny technické parametry Amigy, později z Excaliburu 12 jsem zjistil jak vůbec vypadají hry, nalistoval Agony a šel jsem za kámošem s C64. Docela to byla hádka, páč mi tvrdil, že takovou grafiku Amiga mít nemůže a že ty obrázky nejsou ze hry, ale z krabice a že to co jsem viděl v Německu je kec a že jsem si to určitě celý vymyslel....
Začátkem března 1993 mi otec řekl, že musí do Prahy do nějaké firmy ABComp a že pojedu s ním...Pruda, co tam jako budu dělat?
No hádejte.
Cestou zpátky si vezu nový Excalibur 14, 3 originální hry, 2 joysticky, monitor C1085S a Amigu 500 Plus! Mám takovou radost, že nemůžu vydržet ani sedět. Zato můj otec má asi o 31600 důvodů k smíchu míň.
Rok a půl v tahu a léto bez slunce
První zapnutí Amigy bylo zklamání. Pár disket s Workbenchem 2.04, tři hry, který bez Kickstartu 1.3 nejely a já celou noc čuměl na tu animaci diskety jak zajíždí do disketovky... Tohle video už mi z hlavy nikdo nevygumuje. Je hezký, že jsem měl našrocený parametry, ale netušil jsem vůbec nic o Workbenchi a nikde v Excaliburu o tom taky nepsali. Nikoho s Amigou jsem v Třebíči taky neznal.
11 diskžokejů
Přes inzerát jsem našel jednoho člověka, který mi neskutečně pomohl, vše vysvětlil, odpověděl na moje dotazy, odkázal mě na další lidi a už to jelo. Začala nejnádhernější doba u počítače. Přes léto jsem ani paty z baráku nevytáhl, protože ProjectX, Alien Breed a další pecky měly přednost.
Jednou po škole, i přes zákaz návštěv, který stále trval, jsem pozval "pár" lidí ať se na Amigu mrknou. No jistě, byla to z části frajeřina, z části jsem chtěl poskytnout důkaz, že jsem v ničem nekecal a Amigu mám. U mě doma. Heč!
No ale taky to byli kámoši, takže tak. Těch lidí bylo 11, tak jsme vybrali Indiana Jonese 4, aby nikdo neřval, že nemá disketu Pak se objevil táta ve dveřích a já myslel, že bude zle. Místo toho abych dostal sprdung, tak si vzal židli a byl tam s náma až do noci. Byla to bomba a tátovi děkuju, že se zachoval jak frajer.
Bikiny
Při jedné dávce obrázků od PCčkárů jsme vyfasovali zajímavé fotky, na kterých byly hlavním motivem titěrné bikiny navlečené na nějaké slečně. Páč jsme neměli nic jiného na práci a tohle bylo velmi zajímavé téma, tak někoho napadlo, že bychom ty bikiny mohli nějak "odfiltrovat" V Personal Paintu jsme každý chvíli retušovali a výsledek jsme vrátili PCčkářům. Někdo se jim dokonce snažil nakecat, že tohle Amiga dělá normálně a že je na to dokonce nějaká funkce Nutno dodat, že výsledek (i přes naše diletantství) byl věrohodný. Teda ze vzdálenosti asi 2 metrů
Render
Kromě paření mě bavilo 3D modelování. Prvně Real3D, Imagine 3.0 a hlavně Lightwave. Sice mě to víc bavilo než abych to uměl, ale co. Jednou jsem renderoval jeden obrázek, nastavil jsem 8 světel, raytracing, cast shadows, vysoký rozlišení a nechal to běžet. 3 dny! a já byl jen v 60%! Při přechodu z "nočního proudu" se Amiga resetovala, mě málem odvezli do cvokárny a už jsem na Amize nikdy nerenderoval
Olymp
Během shánění SW jsem potkal spoustu super lidí a super Amig a jejich konfigurací. Za to jsem vděčný. Nikdy ale nezapomenu na začátky jednoho grafického studia v roce 1994, kde byla vymazlená A4000, 68040, 16MB Fast, HDD, Video Toaster, originál Scala MM400 a Lightwave. Navíc její majitel to s grafikou vážně uměl a byla radost se jenom dívat. Občas jsme na ni pařili Falcon 3.0 Pak se stěhoval a chtěl ji prodat. Bez toasteru za 60k. Já ji logicky chtěl, šance tu byla, ale nakonec mi doma bylo řečeno, že jsem debil a mám si raději hledět školy. A měli pravdu.
BTW ten týpek dodnes má úspěšný grafický studio a natáčí krátké a dokumentární filmy.
Za všechno může Pascal, C++ a ASM
Na průmyslovce po mě chtěli programování v Borland Pascalu, Borland C++ a assembler pro Intel 8051. Tím bylo jasné, že moje Amča musí z domu, protože ke studiu potřebuju ten šrot, co neumí skrolovat a nevydává zvuky (PC). V doufání, že si Amigu zase koupím, jsem si nechal jen monitor, 200 disket a jeden napůl fungující joystick. Kupující měl hezké Vánoce 94. Amigu už jsem nikdy nekoupil.
Po 22 letech a poslední kontakt
Celou dobu jsem si myslel, že doba Amigy je v podstatě za mnou. Sice jsem sledoval dění kolem Amigy classic, Sam440/460, Pegasos, MorphOS, AmigaOS 4, X1000, ale zrovna cena X1000 a teď X5000 mě dost odradila. Říkal jsem si, že maximálně něco spustím přes emulátor FS-UAE/WinUAE a tím to hasne. Věděl jsem, že když není železo, tak aspoň to šidítko v podobě emulace. Takhle jsem minulý rok poprvé dohrál Black Crypt a teď jsou na řadě Settleři Před týdnem při debordelizaci jsem si vzpomněl, že mi kdysi někdo daroval holou A500, bez ničeho. Tenkrát jsem to odsoudil, že stejně nepojede, vypadala dost hrozně, nemám zdroj, myš, nic. Takhle ležela ve skříni asi 8 let. Nebyl čas. Minulý týden jsem se odhodlal, že to zkusím. Membrána klávesnice je KO, joystick napůl KO, Workbench 1.3 nemám, myš taky ne, volty jsem si půjčil z ATX zdroje a večer pustil Silkworm. Spát jsem šel až v poledne s vědomím, že už v tom zase lítám Emulace je fajn, ale mě to asi stačit nebude. Chci skutečnej zážitek Třeba někdy koupím znovu A500+, A1200 nebo A1222 Tabor.
Tohle všechno jsou důvody proč zase nespím, proč jsem zavítal sem a proč jsem se registroval. Gratuluji těm, kteří se dočetli až sem a hlavně díky všem, kteří zůstali Amize věrní!
Amiga rulez!!!
Zájmy
PS: Omlouvám se za délku textu, na začátku to mělo být asi jen 5 odrážek, ale ono se mi to ráčilo vybalit celé, celé dětství Slibuju, že už to víckrát neudělám.
Pro představení mi dovolte krátký příběh...
První kontakt
Někdy po roce 1990, kdy mi bylo deset jsem se začal náhodně potkávat s různými počítači. Jmenovitě PMD-85, IQ 151 nebo Consul. Většinou nás k tomu pustili vedoucí zájmových kroužků nebo v počítačových učebnách za přísného dohledu učitele. Většinou jsme se museli střídat u nějaké hry. Úplně první programování probíhalo na ZŠ na již zmíněných Consulech propojených do sítě, kde byly monochromatické monitory, 8" diskety...paráda
Bavilo mě to a už tehdy jsem tušil, že něco podobnému se budu chtít věnovat.Mimochodem, někde jsem se dočetl, že ta učebna byla celkem rarita a celá síť Consulů později putovala ze školy rovnou do technického muzea
Druhý a třetí kontakt
Byli jsme tři. Jeden kámoš byl zazobanej a druhej ještě víc. Jeden měl s bráchem "napůl" ZX Spectrum na černobílý TV, druhej C64 s barevným monitorem, kazeťákem, 5,25" disketovkou a tiskárnou. No a pak já, kterej nebyl zazobanej a ještě k tomu bez počítače
Asi rok jsme každý den po škole chodili pařit hry na ZX Spectru a žrát topinky nebo jsme pařili hry na C64, žrali topinky a očumovali sestru jednoho z nich
Je snad jasné, co vyhrálo... přece C64 s barevným monitorem Alespoň jsem si zkusil BASIC a víc zjistil co to je Commodore C64.Výlet
Víte jak po roce 1989 se všichni zbláznili a pořád jezdili na výlety na západ? No tak naše rodina nebyla jiná. Při jednom z těchto výletů v roce 1992 jsem kdesi v Německu viděl v jednom nákupním středisku velkou ceduli Commodore a bylo zle. Velký zle! Prvně jsem šel zírat na již důvěrně známý C64, pak jsem viděl A500 s nějakým demem a už jsem nechtěl odejít
Byl jsem jak u vytržení. Naši mi vyhrožovali, že mě v Německu nechají a pojedou zpátky do Československa beze mě. No a mě to bylo v tý chvíli asi i jedno Matně si vzpomínám, že tam byla cenovka 899 DM Nakonec jediný co jsem si z Německa odvezl byla vzpomínka na tříhodinové slintání v nákupním středisku a leták na A4, kde byla barevně vytisknuta počítačová sestava s příslušenstvím a magický nápis Commodore Amiga 500.Vystřízlivění a bude mi třináct
Po příjezdu mi bylo jasné, že Amiga nebude. Nevím jak teď, ale dřív bylo asi běžné, že dětský pokoj byl vytapetovaný plakáty svých idolů. U nás doma ne. Naši byli starší, přísní a řekněme že ze "starý školy". Ani návštěvy za mnou nemohly... Jednu věc jsem si ale prosadil...ten leták s Amigou jsem si na zeď nad postel prostě nalepil
Z letáku už jsem měl nastudované všechny technické parametry Amigy, později z Excaliburu 12 jsem zjistil jak vůbec vypadají hry, nalistoval Agony a šel jsem za kámošem s C64. Docela to byla hádka, páč mi tvrdil, že takovou grafiku Amiga mít nemůže a že ty obrázky nejsou ze hry, ale z krabice a že to co jsem viděl v Německu je kec a že jsem si to určitě celý vymyslel....
Začátkem března 1993 mi otec řekl, že musí do Prahy do nějaké firmy ABComp a že pojedu s ním...Pruda, co tam jako budu dělat?
No hádejte.Cestou zpátky si vezu nový Excalibur 14, 3 originální hry, 2 joysticky, monitor C1085S a Amigu 500 Plus! Mám takovou radost, že nemůžu vydržet ani sedět. Zato můj otec má asi o 31600 důvodů k smíchu míň.
Rok a půl v tahu a léto bez slunce
První zapnutí Amigy bylo zklamání. Pár disket s Workbenchem 2.04, tři hry, který bez Kickstartu 1.3 nejely a já celou noc čuměl na tu animaci diskety jak zajíždí do disketovky... Tohle video už mi z hlavy nikdo nevygumuje. Je hezký, že jsem měl našrocený parametry, ale netušil jsem vůbec nic o Workbenchi a nikde v Excaliburu o tom taky nepsali. Nikoho s Amigou jsem v Třebíči taky neznal.
11 diskžokejů
Přes inzerát jsem našel jednoho člověka, který mi neskutečně pomohl, vše vysvětlil, odpověděl na moje dotazy, odkázal mě na další lidi a už to jelo. Začala nejnádhernější doba u počítače. Přes léto jsem ani paty z baráku nevytáhl, protože ProjectX, Alien Breed a další pecky měly přednost.
Jednou po škole, i přes zákaz návštěv, který stále trval, jsem pozval "pár" lidí ať se na Amigu mrknou. No jistě, byla to z části frajeřina, z části jsem chtěl poskytnout důkaz, že jsem v ničem nekecal a Amigu mám. U mě doma. Heč!
No ale taky to byli kámoši, takže tak. Těch lidí bylo 11, tak jsme vybrali Indiana Jonese 4, aby nikdo neřval, že nemá disketu Pak se objevil táta ve dveřích a já myslel, že bude zle. Místo toho abych dostal sprdung, tak si vzal židli a byl tam s náma až do noci. Byla to bomba a tátovi děkuju, že se zachoval jak frajer.Bikiny
Při jedné dávce obrázků od PCčkárů jsme vyfasovali zajímavé fotky, na kterých byly hlavním motivem titěrné bikiny navlečené na nějaké slečně. Páč jsme neměli nic jiného na práci a tohle bylo velmi zajímavé téma, tak někoho napadlo, že bychom ty bikiny mohli nějak "odfiltrovat"
V Personal Paintu jsme každý chvíli retušovali a výsledek jsme vrátili PCčkářům. Někdo se jim dokonce snažil nakecat, že tohle Amiga dělá normálně a že je na to dokonce nějaká funkce Nutno dodat, že výsledek (i přes naše diletantství) byl věrohodný. Teda ze vzdálenosti asi 2 metrů Render
Kromě paření mě bavilo 3D modelování. Prvně Real3D, Imagine 3.0 a hlavně Lightwave. Sice mě to víc bavilo než abych to uměl, ale co. Jednou jsem renderoval jeden obrázek, nastavil jsem 8 světel, raytracing, cast shadows, vysoký rozlišení a nechal to běžet. 3 dny! a já byl jen v 60%! Při přechodu z "nočního proudu" se Amiga resetovala, mě málem odvezli do cvokárny a už jsem na Amize nikdy nerenderoval
Olymp
Během shánění SW jsem potkal spoustu super lidí a super Amig a jejich konfigurací. Za to jsem vděčný. Nikdy ale nezapomenu na začátky jednoho grafického studia v roce 1994, kde byla vymazlená A4000, 68040, 16MB Fast, HDD, Video Toaster, originál Scala MM400 a Lightwave. Navíc její majitel to s grafikou vážně uměl a byla radost se jenom dívat. Občas jsme na ni pařili Falcon 3.0
Pak se stěhoval a chtěl ji prodat. Bez toasteru za 60k. Já ji logicky chtěl, šance tu byla, ale nakonec mi doma bylo řečeno, že jsem debil a mám si raději hledět školy. A měli pravdu.BTW ten týpek dodnes má úspěšný grafický studio a natáčí krátké a dokumentární filmy.
Za všechno může Pascal, C++ a ASM
Na průmyslovce po mě chtěli programování v Borland Pascalu, Borland C++ a assembler pro Intel 8051. Tím bylo jasné, že moje Amča musí z domu, protože ke studiu potřebuju ten šrot, co neumí skrolovat a nevydává zvuky (PC). V doufání, že si Amigu zase koupím, jsem si nechal jen monitor, 200 disket a jeden napůl fungující joystick. Kupující měl hezké Vánoce 94. Amigu už jsem nikdy nekoupil.
Po 22 letech a poslední kontakt
Celou dobu jsem si myslel, že doba Amigy je v podstatě za mnou. Sice jsem sledoval dění kolem Amigy classic, Sam440/460, Pegasos, MorphOS, AmigaOS 4, X1000, ale zrovna cena X1000 a teď X5000 mě dost odradila. Říkal jsem si, že maximálně něco spustím přes emulátor FS-UAE/WinUAE a tím to hasne. Věděl jsem, že když není železo, tak aspoň to šidítko v podobě emulace. Takhle jsem minulý rok poprvé dohrál Black Crypt a teď jsou na řadě Settleři
Před týdnem při debordelizaci jsem si vzpomněl, že mi kdysi někdo daroval holou A500, bez ničeho. Tenkrát jsem to odsoudil, že stejně nepojede, vypadala dost hrozně, nemám zdroj, myš, nic. Takhle ležela ve skříni asi 8 let. Nebyl čas. Minulý týden jsem se odhodlal, že to zkusím. Membrána klávesnice je KO, joystick napůl KO, Workbench 1.3 nemám, myš taky ne, volty jsem si půjčil z ATX zdroje a večer pustil Silkworm. Spát jsem šel až v poledne s vědomím, že už v tom zase lítám Emulace je fajn, ale mě to asi stačit nebude. Chci skutečnej zážitek Třeba někdy koupím znovu A500+, A1200 nebo A1222 Tabor.Tohle všechno jsou důvody proč zase nespím, proč jsem zavítal sem a proč jsem se registroval. Gratuluji těm, kteří se dočetli až sem a hlavně díky všem, kteří zůstali Amize věrní!
Amiga rulez!!!
Zájmy
- programování a databáze (Java, PHP, SQL)
- Linux
- pool a snooker
- paraglide
PS: Omlouvám se za délku textu, na začátku to mělo být asi jen 5 odrážek, ale ono se mi to ráčilo vybalit celé, celé dětství
Slibuju, že už to víckrát neudělám.
Amiga OCS, ECS, AGA, CGX, PPC
Komentovat