Zdravím všechny Amigisty!
Takže tady je moje počítačová historie - můj první kontakt s "výpočetní technikou byl v roce 1983, kdy mě táta po skončení základky slíbil, že když udělám přijímačky na učňák, že se půjdeme podívat k jeho kolegovi domů na úžasnou mašinku - Sinclair ZX-81 s 1/16kB paměti a černobílým výstupem na TV. Dopadlo to dobře, tak jsem si mohl ten zázrak osahat a dokonce si na něm zahrát nějakou hru - ale jakou, to už si tedy opravdu nepamatuju. Na učňáku jsem "měl tu čest pracovat" s PMI-80 - to byl jednodeskový počítač s MHB8080/8224/8228 s tuším desetimístným sedmisegmentovým LED displejem ála bulharské kalkulačky ELKA a programoval se v surovém strojáku, zkrátka něco úžasného. Potom už jenom s dalšími zázraky IQ-151 a PMD-85, ale oba dva byly užitečnější spíš jako topná tělesa - což už přede mnou vyslovilo více lidí
. Někdy ve třeťáku nám profesor na jednu hodinu elektroniky dohodnul návštěvu nějakého inženýra z libereké vysoké školy se soukromým Sinclairem ZXS-128. Když po hodině odcházel, sbírali jsme z podlahy svoje spadlé brady, protože jsme byli zvyklí na "úžasné" výše zmíněné stroje z domácí produkce, a to, co předváděla 128-ka bylo něco jako z jiné planety.
Po nástupu do mého prvního zaměstnání v liberecké TESLE jsem měl tu čest spolupodílet se na výrobě SAPI-1 a Ondry (pro neznalé - SAPI byl průmyslový počítač modulové/sběrnicové konstrukce postavený okolo známé rodinky 8080/8224/8228/8255/8243 a podobně, jako paměť se v té době tamtéž kompletovaly 8 palcové maďarské disketové mechaniky s příkonem menší ledničky a když se do nich vkládaly diskety, bylo to jako byste tam rvali vinylové elpíčko i s obalem). No a ten Ondra byl takový pokus o počítač pro kroužky mladých techniků, nebo jak se to dřív jmenovalo, a měl na plošňáku takovou specialitku - relátko, které spínalo elektromotor kazeťáku, který byl v té době obvyklé záznamové médium.
Pak přišla vojna (88/89) v Litoměřicích, kde jsem se zase dostal k Sinclairu 128-ce, a potichu si plánoval, že po vojně si něco takového určitě také pořídím. Tak se taky stalo a v prosinci 1989 jsem si koupil (jen) Didaktik Gama, který hned další rok (tuším v březnu) zlevnili o 4 tisíce, což zamrzelo, ale co se dá dělat. Začalo úžasné období pronikání do tajů programování (něco složitějšího než BASIC jsem ale bohužel zatím nezvládnul, a zejména her. Nejčastěji spouštěným programem byl samozřejmě kopírák na kazety, který jsem postupem času povýšil na upravený právě pro Didaktik Gama, který využíval celých 80 kB paměti. Ještě si vzpomínám na český textový editor na Gamu, který byl schopen editovat text větší, než by se vešel do fyzické paměti (používal kompresi) - ale nepamatuji se už na název. Jakožto kutil a vyučený mechanik elektronik jsem tvořil různé pokusné bastly ovládané přes tři osmibitové paralelní brány, kterými Didaktik Gama disponoval díky vestavěné 8255-ce. Postupem času jsem pořídil řadič na floppy mechaniky od brněnského Dataputeru a k němu 360kB + 720kB 5,25" mechaniky.
To byl cvrkot - obvyklé hry (cca 48kB) se nahrávaly kolem 5 - 6 sekund, prostě pár cvaknutí hlaviček a bylo to - prostě paráda. Poslouchat střídavé cvakání mechanik při kopírování disket byla pro mně v té době rajská hudba (že by nějaká úchylka – no, možná.
Pak jsem ale jednoho dne (tuším tak nějak kolem roku 1991) navštívil kamaráda, který do té doby měl doma Atari 800XL - taky úžasný stroj (a nemyslím to ironicky), ale pak se mu doma kde se vzala, tu se vzala, objevila Amiga 500 s 512kB RAM a tak jsem si sáhnul na první (cizí) Amigu. No co mám povídat - to si asi zažila většina z vás - začal jsem přemýšlet kde na ní vzít peníze (a nekrást.
Udělal jsem nějaký ten melouch, něco si půjčil, s těžkým srdcem prodal komplet Didaktiku i s dislketovkami a asi stovkou kazet a disket za tehdy docela slušné 4 tisíce a ještě před koncem roku 1991 byla za 12000 Kč Amiga s KS1.3 doma (i když z druhé ruky, ale v perfektním stavu).
Pak dostala k vánocům paměťové rozšíření, ale jen s hodinami a zatím bez pamětí, jenom s prázdnými sokly. Do něj jsem pak nabušil tuším 16 švábů 256kbx4/70ns, což pak dávalo 512kb původní ChipRAM + nových celých, úžasných, 1,8 MB FastRAM a Amiga si jenom chrochtala. Ty šváby jsem vybíral z opravovaných PCček, která je měla na ISA VGA kartách Trident8900 naštestí také v soklech, takže mě prakticky nic nestály.
Je tedy pravda, že v té době jsem v 99 procentech případů stejně Amigu využíval hlavně na hraní her, ale ten pocit, že mám doma stroj s 2,3 MB ram, stereo zvukem a multitaskingovým OS v době, kdy obvyklá PC měla max. 1MB RAM a MS-DOS bez zvukovky, byl prostě úžasný.
Ta 500ka u mě pobyla +-2 roky, po kterých ji vystřídala A1200, což byl pro mě další milník. Integrovaný IDE kontrolér, přes 256 tisíc barev, rozlišení až ...., ale dál to znáte - ta pak brzy dostala monitor Microvitec a 4MB FastRAM na kartě v ZIPpech. U té jsem si poprvé dovolil menší mechanickou úpravu krytu (prosím nekamenujte mě) - zalepil jsem do zadní části nad konektor paralelního portu výstup redukce z 2,5" HDD kabelu na lištu 40 kolíků uvnitř i venku, na kterou jsem pak z venku připojoval standartní 40drátovou "kšandu", na jejímž konci trůnil úžasný 214 MB 3,5" harddisk Seagate a celé to živil mechanicky upravený (v černém plastu) běžný 200W AT zdroj z PC s větrákem s upravenými otáčkami, aby příliš neh(l)učel - Amiga díkybohu není takový žrout jako PCčka.
Tak nějak kolem roku 1994 jsem se začal zajímat o digitalizaci videa,
a framegrabbery (videodigitizéry) na Amigu s požadovanou kvalitou byly v té době pro mě nedostupné.
S těžkým srdcem jsem prodal i mou A1200 (opět prosím nekamenovat) a pořídil (slabší povahy nechť prosím zbytek odstavce vynechají) 486ku s ISA videodigitizérem MiroVideo D1 (dle mého skromného názoru v té době nejlepší dostupný videodigitizér na PC) a Win 3.11. Pak je to celkem nezajímavé - 486DX4/133/64 MB RAM, Pentium/233MMX/128 MB, AMD K6/300Mhz/256 MB, Athlon 900MHz/256MB, a nyní P4/2,4GHz/1GB DDR/320GB HDD/DVD/RW/WinXP/..... a to je z pc zatím vše -můžete pokračovat ve čtení!.
V roce 2001 mi jedna známá darovala zachovalou A500 s KS 1.2 !!! a monitorem 1084 a 20 disketami a moje počítačová historie se začala zase pomalu, ale jistě , ubírat k Amize. Letos se mi podařilo od mého známého – Amigisty - koupit (veeeelmi levně, ale za kolik, to neřeknu A500+ s 2MB ChipRAM, řadičem IDE HDD AlfaPower se 4MB FastRAM a turbokartou M-Tec MC68020/12MHz/4MB fast RAM v SIMM modulu. Takže to je úžasná A500+ka 2MBChip/8MB Fast/68020/12MHz/540MB HDD Quantum Fireball, který jsem si schoval z jednoho mého bývalého PC. Tenhle HDD je (opět podle mého skromného názoru) jeden z nejrychlejších HDD do 0,5 GB, které mi prošly rukama (na tom PC dával myslím kolem 8 MB/S při čtení a 6,5 MB/s při zápisu, i když není zrovna nejtišší 
.
Letos jsem taky trochu vylepšil svojí 8-bitovou stáj - k Didaktiku (to jsem asi zapomněl říct - kromě té Amigy mám také znovu 2 ks didaktiku Gama a jednoho "gumáka", ale s vadnou klávesnicí) jsem si pořídil stavebnici DIVIDE - HDD kontroléru pro ZX Specrum kompatibilní 8-bity za cca 600 Kč. Po asi tak hodince osazování, kontroly pájení a nacpání švábů do soklů přišel okamžik pravdy - po zapnutí to všechno naběhlo jak má, žádně čmoudíky ani jiné světelné či zvukové efekty, to jsem tedy opravdu nečekal, asi jsem něco přehlédl, když to naskočilo.
Nejdřív jsem si připojil starý 2,5" HDD z notebooku - 40MB Western Digital "Tidbit", který jsem předtím naládoval asi 10 hrami (celých 480 kB v .Z80
a .SNA formátu (obrazy RAM ZX Spectra, obdoba ADF obrazů disket na Amize). Kdo by to byl řekl, naběhlo to taky napoprvé. Pak jsem místo HDD připojil redukci CF-IDE s 256 MB CF Sandisk (menší doma nemám, a situace obdobná - všechno šlape, ale hlavně potichu - prostě paráda, a to všechno prakticky v reálném čase - po zapnutí naskočí jako první logo DIVIDE a detekovaná zařízení - v tomto Sandisk SDCFH256 LBA, stisk libovolné klávesy, pak obvyklé logo Didaktik Skalica 1989, stisk NMI tlačítka na DIVIDE - naběhne browser, který ukáže adresářovou srukturu (pokud je na médiu přítomna), vyberete soubor, enter a v tom okamžiku je program (hra) v RAM za zlomek sekundy. Nejsem si jist, ale myslím , že autor DIVIDe Zilogator uvádí teoretickou přenosovou rychlost DIVIDE <-> ZX Spectrum kolem 120 kB/s díky vlastnostem (a schopnostem) Z80ky a jejích instrukcí pro přesun dat.
Na 8-bit docela síla, ne ? Na plošňáku jsou 32kB vyrovnávací SRAM, 8kB FlashRom, budiče sběrnice (2x HC245, 1x HC573 a řídící logika ve 3 GALech), 3 LEDky, pár rezistorů, tranzistorů a kondenzátorů. Firmware DIVIDE ve FlahROM se dá kdykoliv z kazety přeflashovat jiným diskovým systémem (FATware, TRDOS, DEMFIR, simulace D40/80, +D, a jiné). Já jsem dostal stavebnici, která už měla ve FlashROM nahraný FATware, který umí přečíst partitiony ve FAT16/32 až do 4 GB!!!. Takže stačí dát CF kartu do USB čtečky, nasypat do ní stovky ZXS her z PC, vrazit jí do CF-IDE redukce v DIVIDE a je vymalováno. Jestli máte zájem, můžu sem postnout nějaká fota mé DIVIDE/CF/Didaktik mašinky.
Tak a teď už snad (zatím) poslední kapitola - asi dva měsíce mám doma motherboard A1200, který jsem vydražil na AUKRu za cca 600 kč bez Kickstartu a sehnal jsem si do ní KS 3.0 (ještě sháním KS 3.1 - nemáte někdo navíc?).
Po připojení zdroje od A500 a TV naběhla bez problémů. Teď jsem (opět na AUKRu) vydražil turbokartu M-Tec 68030/8 MB RAM za 1500 Kč, je to ta turbokarta, o které je už na tomto fóru již založena diskuse. Myslím že za těch 1500 je to odpovídající cena. Teď už jenom musím vymyslet, do jakého case ji umístím. Harddisk do ní dávat nebudu, už pro ní mám připravenou druhou CF-IDE redukci a 2GB CF kartu Kingston, prohrabával jsem se v pátek asi 4 hodiny v Aminetu, stáhnul asi 40 MB dokumentace a ovladačů snad na všechno, takže mám co studovat, než mi příští týden dorazí ta turbokarta
Jestli jste to dočetli až sem, tak klobouk dolů!
Mějte se, Amize a Amiga OS zdar!
Nováček (nenováček ?) Robert "networ" z Liberce.
- ZX Spectrum/48kB
- Didaktik Gama 1989/80kB
- Didaktik Gama 1989/80kB/DIVIDE_57c/Fatware 0.12/256MB CF Sandisk
- A500/OCS/512kB/68010/KS1.2
- A500+/ECS/2MB Chip/8MB Fast/68020/12MHz/KS2.0/540MB HDD
- A1200/AGA/68EC020/2MB Chip/KS3.0/CFIDE/CF 2GB Kingston/zatím nic dalšího
Takže tady je moje počítačová historie - můj první kontakt s "výpočetní technikou byl v roce 1983, kdy mě táta po skončení základky slíbil, že když udělám přijímačky na učňák, že se půjdeme podívat k jeho kolegovi domů na úžasnou mašinku - Sinclair ZX-81 s 1/16kB paměti a černobílým výstupem na TV. Dopadlo to dobře, tak jsem si mohl ten zázrak osahat a dokonce si na něm zahrát nějakou hru - ale jakou, to už si tedy opravdu nepamatuju. Na učňáku jsem "měl tu čest pracovat" s PMI-80 - to byl jednodeskový počítač s MHB8080/8224/8228 s tuším desetimístným sedmisegmentovým LED displejem ála bulharské kalkulačky ELKA a programoval se v surovém strojáku, zkrátka něco úžasného. Potom už jenom s dalšími zázraky IQ-151 a PMD-85, ale oba dva byly užitečnější spíš jako topná tělesa - což už přede mnou vyslovilo více lidí
. Někdy ve třeťáku nám profesor na jednu hodinu elektroniky dohodnul návštěvu nějakého inženýra z libereké vysoké školy se soukromým Sinclairem ZXS-128. Když po hodině odcházel, sbírali jsme z podlahy svoje spadlé brady, protože jsme byli zvyklí na "úžasné" výše zmíněné stroje z domácí produkce, a to, co předváděla 128-ka bylo něco jako z jiné planety. Po nástupu do mého prvního zaměstnání v liberecké TESLE jsem měl tu čest spolupodílet se na výrobě SAPI-1 a Ondry (pro neznalé - SAPI byl průmyslový počítač modulové/sběrnicové konstrukce postavený okolo známé rodinky 8080/8224/8228/8255/8243 a podobně, jako paměť se v té době tamtéž kompletovaly 8 palcové maďarské disketové mechaniky s příkonem menší ledničky a když se do nich vkládaly diskety, bylo to jako byste tam rvali vinylové elpíčko i s obalem). No a ten Ondra byl takový pokus o počítač pro kroužky mladých techniků, nebo jak se to dřív jmenovalo, a měl na plošňáku takovou specialitku - relátko, které spínalo elektromotor kazeťáku, který byl v té době obvyklé záznamové médium.
Pak přišla vojna (88/89) v Litoměřicích, kde jsem se zase dostal k Sinclairu 128-ce, a potichu si plánoval, že po vojně si něco takového určitě také pořídím. Tak se taky stalo a v prosinci 1989 jsem si koupil (jen) Didaktik Gama, který hned další rok (tuším v březnu) zlevnili o 4 tisíce, což zamrzelo, ale co se dá dělat. Začalo úžasné období pronikání do tajů programování (něco složitějšího než BASIC jsem ale bohužel zatím nezvládnul
, a zejména her. Nejčastěji spouštěným programem byl samozřejmě kopírák na kazety, který jsem postupem času povýšil na upravený právě pro Didaktik Gama, který využíval celých 80 kB paměti. Ještě si vzpomínám na český textový editor na Gamu, který byl schopen editovat text větší, než by se vešel do fyzické paměti (používal kompresi) - ale nepamatuji se už na název. Jakožto kutil a vyučený mechanik elektronik jsem tvořil různé pokusné bastly ovládané přes tři osmibitové paralelní brány, kterými Didaktik Gama disponoval díky vestavěné 8255-ce. Postupem času jsem pořídil řadič na floppy mechaniky od brněnského Dataputeru a k němu 360kB + 720kB 5,25" mechaniky.To byl cvrkot - obvyklé hry (cca 48kB) se nahrávaly kolem 5 - 6 sekund, prostě pár cvaknutí hlaviček a bylo to - prostě paráda. Poslouchat střídavé cvakání mechanik při kopírování disket byla pro mně v té době rajská hudba (že by nějaká úchylka – no, možná
.Pak jsem ale jednoho dne (tuším tak nějak kolem roku 1991) navštívil kamaráda, který do té doby měl doma Atari 800XL - taky úžasný stroj (a nemyslím to ironicky), ale pak se mu doma kde se vzala, tu se vzala, objevila Amiga 500 s 512kB RAM a tak jsem si sáhnul na první (cizí) Amigu. No co mám povídat - to si asi zažila většina z vás - začal jsem přemýšlet kde na ní vzít peníze (a nekrást
.Udělal jsem nějaký ten melouch, něco si půjčil, s těžkým srdcem prodal komplet Didaktiku i s dislketovkami a asi stovkou kazet a disket za tehdy docela slušné 4 tisíce a ještě před koncem roku 1991 byla za 12000 Kč Amiga s KS1.3 doma (i když z druhé ruky, ale v perfektním stavu).
Pak dostala k vánocům paměťové rozšíření, ale jen s hodinami a zatím bez pamětí, jenom s prázdnými sokly. Do něj jsem pak nabušil tuším 16 švábů 256kbx4/70ns, což pak dávalo 512kb původní ChipRAM + nových celých, úžasných, 1,8 MB FastRAM a Amiga si jenom chrochtala. Ty šváby jsem vybíral z opravovaných PCček, která je měla na ISA VGA kartách Trident8900 naštestí také v soklech, takže mě prakticky nic nestály
.Je tedy pravda, že v té době jsem v 99 procentech případů stejně Amigu využíval hlavně na hraní her, ale ten pocit, že mám doma stroj s 2,3 MB ram, stereo zvukem a multitaskingovým OS v době, kdy obvyklá PC měla max. 1MB RAM a MS-DOS bez zvukovky, byl prostě úžasný.
Ta 500ka u mě pobyla +-2 roky, po kterých ji vystřídala A1200, což byl pro mě další milník. Integrovaný IDE kontrolér, přes 256 tisíc barev, rozlišení až ...., ale dál to znáte - ta pak brzy dostala monitor Microvitec a 4MB FastRAM na kartě v ZIPpech. U té jsem si poprvé dovolil menší mechanickou úpravu krytu (prosím nekamenujte mě) - zalepil jsem do zadní části nad konektor paralelního portu výstup redukce z 2,5" HDD kabelu na lištu 40 kolíků uvnitř i venku, na kterou jsem pak z venku připojoval standartní 40drátovou "kšandu", na jejímž konci trůnil úžasný 214 MB 3,5" harddisk Seagate a celé to živil mechanicky upravený (v černém plastu) běžný 200W AT zdroj z PC s větrákem s upravenými otáčkami, aby příliš neh(l)učel - Amiga díkybohu není takový žrout jako PCčka.
Tak nějak kolem roku 1994 jsem se začal zajímat o digitalizaci videa,
a framegrabbery (videodigitizéry) na Amigu s požadovanou kvalitou byly v té době pro mě nedostupné.
S těžkým srdcem jsem prodal i mou A1200 (opět prosím nekamenovat) a pořídil (slabší povahy nechť prosím zbytek odstavce vynechají) 486ku s ISA videodigitizérem MiroVideo D1 (dle mého skromného názoru v té době nejlepší dostupný videodigitizér na PC) a Win 3.11. Pak je to celkem nezajímavé - 486DX4/133/64 MB RAM, Pentium/233MMX/128 MB, AMD K6/300Mhz/256 MB, Athlon 900MHz/256MB, a nyní P4/2,4GHz/1GB DDR/320GB HDD/DVD/RW/WinXP/..... a to je z pc zatím vše -můžete pokračovat ve čtení!.
V roce 2001 mi jedna známá darovala zachovalou A500 s KS 1.2 !!! a monitorem 1084 a 20 disketami a moje počítačová historie se začala zase pomalu, ale jistě , ubírat k Amize. Letos se mi podařilo od mého známého – Amigisty - koupit (veeeelmi levně, ale za kolik, to neřeknu
A500+ s 2MB ChipRAM, řadičem IDE HDD AlfaPower se 4MB FastRAM a turbokartou M-Tec MC68020/12MHz/4MB fast RAM v SIMM modulu. Takže to je úžasná A500+ka 2MBChip/8MB Fast/68020/12MHz/540MB HDD Quantum Fireball, který jsem si schoval z jednoho mého bývalého PC. Tenhle HDD je (opět podle mého skromného názoru) jeden z nejrychlejších HDD do 0,5 GB, které mi prošly rukama (na tom PC dával myslím kolem 8 MB/S při čtení a 6,5 MB/s při zápisu, i když není zrovna nejtišší .Letos jsem taky trochu vylepšil svojí 8-bitovou stáj - k Didaktiku (to jsem asi zapomněl říct - kromě té Amigy mám také znovu 2 ks didaktiku Gama a jednoho "gumáka", ale s vadnou klávesnicí) jsem si pořídil stavebnici DIVIDE - HDD kontroléru pro ZX Specrum kompatibilní 8-bity za cca 600 Kč. Po asi tak hodince osazování, kontroly pájení a nacpání švábů do soklů přišel okamžik pravdy - po zapnutí to všechno naběhlo jak má, žádně čmoudíky ani jiné světelné či zvukové efekty, to jsem tedy opravdu nečekal, asi jsem něco přehlédl, když to naskočilo
.Nejdřív jsem si připojil starý 2,5" HDD z notebooku - 40MB Western Digital "Tidbit", který jsem předtím naládoval asi 10 hrami (celých 480 kB
v .Z80 a .SNA formátu (obrazy RAM ZX Spectra, obdoba ADF obrazů disket na Amize). Kdo by to byl řekl, naběhlo to taky napoprvé. Pak jsem místo HDD připojil redukci CF-IDE s 256 MB CF Sandisk (menší doma nemám
, a situace obdobná - všechno šlape, ale hlavně potichu - prostě paráda, a to všechno prakticky v reálném čase - po zapnutí naskočí jako první logo DIVIDE a detekovaná zařízení - v tomto Sandisk SDCFH256 LBA, stisk libovolné klávesy, pak obvyklé logo Didaktik Skalica 1989, stisk NMI tlačítka na DIVIDE - naběhne browser, který ukáže adresářovou srukturu (pokud je na médiu přítomna), vyberete soubor, enter a v tom okamžiku je program (hra) v RAM za zlomek sekundy. Nejsem si jist, ale myslím , že autor DIVIDe Zilogator uvádí teoretickou přenosovou rychlost DIVIDE <-> ZX Spectrum kolem 120 kB/s díky vlastnostem (a schopnostem) Z80ky a jejích instrukcí pro přesun dat. Na 8-bit docela síla, ne ? Na plošňáku jsou 32kB vyrovnávací SRAM, 8kB FlashRom, budiče sběrnice (2x HC245, 1x HC573 a řídící logika ve 3 GALech), 3 LEDky, pár rezistorů, tranzistorů a kondenzátorů. Firmware DIVIDE ve FlahROM se dá kdykoliv z kazety přeflashovat jiným diskovým systémem (FATware, TRDOS, DEMFIR, simulace D40/80, +D, a jiné). Já jsem dostal stavebnici, která už měla ve FlashROM nahraný FATware, který umí přečíst partitiony ve FAT16/32 až do 4 GB!!!. Takže stačí dát CF kartu do USB čtečky, nasypat do ní stovky ZXS her z PC, vrazit jí do CF-IDE redukce v DIVIDE a je vymalováno. Jestli máte zájem, můžu sem postnout nějaká fota mé DIVIDE/CF/Didaktik mašinky.
Tak a teď už snad (zatím) poslední kapitola - asi dva měsíce mám doma motherboard A1200, který jsem vydražil na AUKRu za cca 600 kč bez Kickstartu a sehnal jsem si do ní KS 3.0 (ještě sháním KS 3.1 - nemáte někdo navíc?).
Po připojení zdroje od A500 a TV naběhla bez problémů. Teď jsem (opět na AUKRu) vydražil turbokartu M-Tec 68030/8 MB RAM za 1500 Kč, je to ta turbokarta, o které je už na tomto fóru již založena diskuse
. Myslím že za těch 1500 je to odpovídající cena. Teď už jenom musím vymyslet, do jakého case ji umístím. Harddisk do ní dávat nebudu, už pro ní mám připravenou druhou CF-IDE redukci a 2GB CF kartu Kingston, prohrabával jsem se v pátek asi 4 hodiny v Aminetu, stáhnul asi 40 MB dokumentace a ovladačů snad na všechno, takže mám co studovat, než mi příští týden dorazí ta turbokarta Jestli jste to dočetli až sem, tak klobouk dolů!
Mějte se, Amize a Amiga OS zdar!
Nováček (nenováček ?) Robert "networ" z Liberce.
- ZX Spectrum/48kB
- Didaktik Gama 1989/80kB
- Didaktik Gama 1989/80kB/DIVIDE_57c/Fatware 0.12/256MB CF Sandisk
- A500/OCS/512kB/68010/KS1.2
- A500+/ECS/2MB Chip/8MB Fast/68020/12MHz/KS2.0/540MB HDD
- A1200/AGA/68EC020/2MB Chip/KS3.0/CFIDE/CF 2GB Kingston/zatím nic dalšího
smile:.
smile:, ale na takovou zatím nejsou chechtáky (za kolik by se taková dala sehnat a kde? - nechám si poradit).
Komentovat