Já mám Amigu především z nostalgie. Zažil jsem s ní nezapomenutelné chvíle. Byl to můj první počítač, na ní jsem se "učil".

V součastnosti zapínám Amigu jen občas. Je to pro mne vždy tak trochu svátek, kdy si můžu vychutnat některou z her.

Na práci ji nemám, myslím že na práci je už "stará", tak trochu "babička". Přiznejme si, patří už do důchodu. Neznamená to však do starého železa! Stále má co říct.

jen bych dodal, ze lidi s triceti a vice amigama nemusi odpovidat...

Já tu holku mám rád. Zajímají mě hry, ale rád si přečtu i nějakej ten článeček o hardwaru.

Jasně, to už je kategorie "skladník".

Ale právě od takových maniaků by mohl být důvod hodně zajímavý

To je slozitejsi, rozhodne za tim neni jeden duvod. Ja se rad hrabu v hw, ani gameskou nepohrdnu. Celkove je to proste konicek jako kazdy jiny. Nekdo chlasta, nekdo sbira pancerovy vozy, chajnus vrta rypakem porad v nejakym kejsu

Amigu mám real na hraní, v emulátoru hraju a operuju s programama. Hardware mne zajímá jen pro lowend amigy, ale spíš mne fascinuje, že se s tím i dneska někdo zabývá (vývoj atd.), takže si to projíždím docela rád. Ale hlavně hry - dema - a nějakej ten vývoj (hudba, 2D grafika atd.) v tomto pořadí.

K cemu pouzivam svou A1200?
1) V PPaintu vytvarim mapy do dungeonu (Abandoned Places), popripade upravuji obrazky pro svuj notebook (aby dobre vypadaly na B/W obrazovce).
2) Na Amize pisi (respektive jsem napsal) i nektere texty do skoly (vypisky z knizek, a dokonce i nejake drobnosti do bakalarske prace).

Vzhledem k tomu, ze pouzivam VGA monitor bez ScanDoubleru, nepripada u mne v uvahu vetsi herni vyuziti meho stroje (ale nekdy si zahraji Civilization, Doom, Gloom Deluxe nebo Blood Wars...).

Abych mohl svou Amigu vyuzit jeste vice, potreboval bych alespon kvalitnejsi "Word processor" (bez poznamek pod carou a kompatibility s MS Wordem nemohu delat nic jineho, nez pomocne texty...).

Tak já mam na stole dvanáctku pořád a používám jí zejména na hry, ale pokud zrovna sedim u netu (kterej mi teda jede na PC), tak mi Amiga jde k tomu taky a hrajou z ní moduly. V současný době se snařím na 1200 rozběhnout net kvůli ICQ, amilu a podobným programům. A600 mám na párty, protože se dobře převáží a jede na ní WHDload. Pětistovky skutečně spíš jentak do počtu, to je pravda.

Nesouhlasím s názorem, že Amiga patří do důchodu, stále je to počítač který je na některé věci vhodnější než PC.

No tak já jako malej kluk lítal po kamarádech a všude jsme koukali na to, co že ty 8-bitový stroje všechno umí. Někdo měl Atarko, někdo PMDčko, jinde někdo Sinclair/Didaktika a jiný zase CPC Schneider. To mě nadchlo natolik, že jsem jako technický kluk makal po různých brigádách, abych si mohl pořídit svůj vlastní "stroj" a proto hned, jak padla opona, jsme vyrazili do Rakous a tam jsem si za "našušněný" korunky koupil svůj první počítač Commodore 128 (časem jsem dokoupil i floppu). To byl v té době super počítač, na kterém jsem samozřejmě pařil hry a později také programoval.

No a pak za pár měsíců vykoukla na svět boží Amiga 500 a já byl zase ztracen, když jsem ji viděl u kamaráda. Jenomže s dalším kompem by mě doma asi vyhodili Takže jsem vlastně u mojí C128ky zůstal. A jak šel čas, kolem se objevovala 500pluska nebo později i jak jsme říkali "dvanáctikoule", do kterých občas někdo vrazil "turbínu" a proběhla spousta víkendů, kdy se u Amigy tlačila banda kamarádů a slintala u Cadaverů, Perihelionů, kreslila v PPaintu a animovala v Animátoru a vůbec ve všem možným co se dalo v té době sehnat.

Později jsme ve škole s velkou slávou dostali IBM 286, a za nějakou dobu přišel okamžik, kdy jsme domů pořídili tehdy šíleně drahý 386SX a tím mi vlastně byla i předurčena životní dráha

No a po spoustě spoustě let se pro mne začal svět PC a jemu podobných stávat rutinou a vlastně mě celá současná technika, i když pádí sedmimílovými kroky, už tak nepřekvapuje a neuchvacuje. Zvyšování výkonů a podobné souboje obřích výrobců mně už neoslovuje a i když denně dělám se šílenou technikou za miliony, přijde mi to stále stejné a stejné.

Digitalizované herní světy, kterých se už příliš nedotýká ruka výtvarníka (až na pár vyjímek), chrlí jeden titul za druhým, až jsem si jednoho krásného dne zasteskl po oněch klukovských dobách, kdy pro nás i titěrná a rozmazaná tečka na obrazovce znamenala nový svět a hltali jsme první čísla Levelu. No a proto jsem vylezl na půdu u rodičů a z bedny vytáhl C128ku, oprášil jí, zasunul Final Cartridge III a znovu spustil a s úsměvem koukal, jak "kolečko honí čtvereček"

A pak jsem čirou náhodou dostal nápad někde sehnat Amigu. Klidně jakoukoli. Nostalgicky se vrátit do těch skvělých časů!

Obešel jsem bazary, s tím, že se tam starých počítačů bude válet hromada a ono nic. Pak jsem hledal v inzerátech a také nic. Tak jsem zkusil aukro a hle po několika týdnech se mi podařilo vydražit "svou první vlastní" Amigu 1200. Sice jsem byl z počátku na vážkách dát za tak starý "krám" peníze jako za nové PC, ale nostalgie je prevít a tak jsem si tu radost udělal.

Poté co přišla domů jsem skoro dva dny nespal, ale přítelkyně na mne hleděla s pochopením těch dětských hvězdiček v očích, prostě paráda .

Chvilku mi trvalo než jsem ji rozjel, protože onen avizovaný "funkční" stav nebyl zase tak úplně funkčním. Ale jelikož se od malička pořád v nějaké technice vrtám, tak jsem se s tím s pomocí internetu celkem popral. Na netu jsem narazil na pár skupin nadšenců kolem Amigy, ale pak přišel onen pro mne bájný počin a to nalezení a registrace na těhle báječných stránkách (a to vážně nechci nikomu pochlebovat ). Tady jsem narazil na šíleného amigologa Chaina (tímto veřejně děkuji za trpělivost) a docela příjemnou skupinu jemu podobných nadšenců, za což jsem rád.

Také jsem ale zjistit i zápornou stránku nostalgie. Stále se najdou tací, co Amigu a ostatní "old-stuff" berou jako možnost výdělku, kšeftu nebo jak jinak to nazvat. Takže zatímco se někdo raduje z toho, že něco starší 15ti let krásně funguje, jiný se raduje jak krásně skoupil něco, co krásně může draze prodat těm co se chtějí radovat. Ale bohužel tenhle svět je o penězích a každý se nějak živit musí, takže jim to vlastně zase tak moc nezazlívám. Snad možná i díky nim, teď mám doma "svou" první Amigu a na netu se dá relativně všechno další potřebné s trochou trpělivosti, odvahy a "notné" zásoby peněz sehnat.

Tímto jsem tady a mohu říci s klidným amiga-srdcem, že je mi jedno, zda se zde bude více psát o hrách, o softwaru nebo o "železe", protože pro mne je to všechno novinka, stejně jako to bylo kdysi a já se teď zase raduju z každé nové maličkosti, na kterou se mi podaří i s pomocí vás všech přijít. Stejně jako se mohu radovat ze spousty pro mne nových her, kterých se dá díky spoustě dalších nadšenců stáhnout stovky z internetu nebo si moci vychutnat hudbu stejně jako v době kdy jsme kopírovali a pak i tvořili MODy na 386tkách a hlavně také moci poklábosit s přibližně stejně starými (mladými samozřejmě ) lidičkami a vlastně zapomenout na chvilku na ten venkovní bláznivý svět a ponořit se zpět do klukovských let.

Omlouvám se všem, kteří budou mít pocit, že jim zabírám příliš místa na obrazovce a také těm, kteří nemají rádi dlouhé texty.

Tohle je spíše do představovacího vlákna

... já věděl, že se někdo ozve ale prostě mi tohle téma nedalo...

Tak v tom jsem na tom velmi podobně. Až na to, že mně to chytlo už v září 2003.

to CodEx:
velmi pekne napisane

a k teme, ja tie masinky milujem, je to proste iny svet ako PC, da sa v nom relaxovat ale uznavam, ze kto si ho neoblubil ani predtym, tak asi ani dnes neobjavi to caro ktore skryva. Vela ludi sa na tieto pocitace pozera s nepochopenim, podobne ako na nas, ze sa vrtame v tak starych pocitacoch, casto sa stretavam s nazorom, ze na co je to dobre? Tak takym ludom tazko nieco vysvetlovat, oni asi Amigu nemiluju Na druhej strane casu je malo a vela ludi v nasich rokoch sa venuje inym zaujmom, i ked aj toto je vlastne hobby.

Ja mam svoju C64 a Amigu 1200 zakupene este za tazke peniaze a rad by som si zaobstaral a vyskusal vsetky vyrobky Commodore, to je myslim si pekny ciel